Tkanicový materiál a textilní lidové techniky mají skvěle zpracovány národové Skandinávie, ale náš materiál nepovažuji za mladší, ani za mnohem chudší. Slovenské textilní ctví lidové zůstalo jen na primitivnějším stupni vývoje, což může býti tím vzácnější každému etnografovi. Ovšem к zpracování literárnímu i к sesbírání a uložení musejnímu nám zbývá ještě velmi mnoho práce, abychom dohonili národy severské. Dosud nemáme v tom směru po museích skoro nic.

Na starobylost těchto zbytků lze souditi i u nás, ovšem ne z povrchu, ne z ornamentu, ale hlavně podle stáří, kdy tyto techniky u nás zdomácněly. Také na rozdíl od romantiků nehledám v nich národní originalitu, ač ani romantikové pokud stáří věci se týče neprohádali mnoho řídíce se více citem. Starobylost z mnohých zjevů v textilní kultuře přímo dýchá, aniž zatím máme důkazy pro ni.

V těchto tkanicích je hlavně zajímavo to, že se uchovaly všude tam, jako na př. v Čičmanech, kde i ostatní přežitky v řeči, v tělesném charakteru, zvycích a v jiné lidové kultuře jsou nejstarší a i tyto druhé zbytky kulturní podléhají stejně romantickým a neuvěřitelným názorům o svém stáří.

@--------------

Básník Bohumil Adámek národopiscem!

Tato zpráva jest naprostou novinkou i pro odborníky.

Že jeho starší bratr Karel Adámek zabýval se horlivě studiem lidu, jest známo. Podal již na počátku své literární činnosti pozoruhodný doklad o tom svými Obrázky průmyslovými a obchodními z Českomoravských hor, jež byly otištěny po prvé roku 1858 v Pražských Novinách a po druhé roku 1909 v jeho spise Z dějin okresu hlineckého. O témž předmětu byly jeho některé články v Listech živnostenských roku 1862 a v Průmyslníku z roku 1864. Návštěvníci okresní národopisné výstavy hlinecké z roku 1893 a národopisné výstavy českoslovanské z roku 1895 pamatují se na řadu malovaných tabulek, jež byly vystaveny jako ukázky jeho obsáhlé sbírky, v níž Karel Adámek si nakreslil a namaloval na několika stech tabulek materiál soustavně spořádaný к svému studiu lidové malby východočeské, jímž v politických prázdninách letních se tehdy s obzvláštním zájmem zabýval. Některé články o tomto předmětu otiskl v Českém Lidu IV. (Z národopisných výstav: I. Početní knihy, II. Památky evangelíků ve východních Čechách.) Z jeho spisů lze tu uvésti: Upomínky na Národopisnou výstavu českoslovanskou roku 1895, Z věku roboty, Z pamětí poroby českého rolnictva, Z dějin osvobození rolnictva a dílo Z naší doby, které podnítilo