lékárnících, lékařích, lenařích, lesnících, loketních střížnících, loutkářích, lovcích a honcích, lubařích, malířích, mlynářích, myslivcích, nádenících, nadháněčích, notářích, obchodnících, octářích, ovocnářích, pasácích, pašerech, pensistech, podnikateli, pokrývači, polesném, ponocném, poslu, prasátkáři, preclí-káři, profesorech, provazníku, provazolezci, překupníku, ptáčnících, pytlácích, rasu, regentovi choru, rybáři a rybolovu, řeme-náři, řemeslnících, řezbáři, řezníku, sádeckém, sedlácích, sekáčích, slouhovi, soukeníku, stavitelích, střelcích, studentech, šenkýři, šindelářce, štětkáři, ševcích, tkalcích, trakařníku, trhařích, učencích, úřednících, vápenících, vlasařích, vojácích, voláku, vosladičkáři, vozkovi, zámečnících, zedníku, zemědělcích, zpěváku, zubáku a zvoníku.

Dlouhá kapitola by byla ze záznamů Motivů o činnosti, stycích, poměrech a.stavech lidí, o obcování s lidmi. Jako ve všech zápiscích, tak zvláště tu jest sneseno množství látky к poznání lidové filosofie a překvapuje mnohdy, jak výstižně lid dovede různé stavy a poměry člověka vyznačovati. V tomto oboru jest o bídě, bolestech, dobrotě, důvěře, chvále, chytrosti, moudrosti, neštěstí, nouzi, štědrosti, pravdě, prosbě, rozumu, smíchu, smutku, štěstí, tísni, týrání, vůli, zlosti a žádostech.

Lze přičleniti záznamy o řeči, hovoru, hlasu a řečnících, o pozdravech, oslovení, o slohu, dopisech a podpisech, o myšlenkách, důvodech lidského jednání a o úvahách.

Aforismy, pořekadla a přísloví i různá rčení lidová jsou důležitou látkou pro badatele o duševním životě lidu.

Bohumil Adámek povšiml si též některých písní jako projevů nálady lidové.

Řada záznamů jest o zvycích, obyčejích a pověrách, tak na př. o Mikuláši, svátcích, štědrém večeru a dnu, pastušcích, lití olova, koledách, hromicích, masopustě, maškarách, ostatcích, pálení ohňů, pálení čarodenic, vyhrávání prvního máje, svatodušních svátcích, holubici svatodušní, Božím těle a Dušičkách.

Záznamy Motivů jsou propleteny stenogramy. Souborným tímto nápisem označují se úryvky charakteristické z rozhovorů a názorů všech vrstev obyvatelstva, jehož společenským, hospodářským i osvětovým poměrům jest věnována v Motivech stálá, soustavná a pronikavá pozornost.

Mnoho jest tu sneseno postřehů o rodině, vztazích a stycích jednotlivých členů rodiny a rodu, zvláště také o dětech (řeči, fraseologii a nápadech dětí), o domácnosti, čeledi a sousedstvu, o námluvách, svatbách a manželech, o věku a životě lidském, zdraví, nemocech, smrti a pohřbech.

Bohumil Adámek zaznamenává v Motivech také zprávy

0 jednotlivých osobách, jež zvláště upoutaly jeho pozornost. Jest to pestrý kaleidoskop postav vážných i zas veselých, čelných

1 ubohých. Jednotlivé tyto typické osoby jsou výborně vypozorovány a mnohdy vylíčeny jen několika rysy, ale tak výstižně, že se mi zdá, jakoby najednou obživly a stály přede mnou. Bohumil