Daleko- by nás vedlo uvádět! dlouhou řadu písní o- nových módách, na něž naši zpěváci pohlíželi jako na rouhání se nebi. Podobně mnoho stesků vyznívá z četných písní o pohrdání někdejší prostou vesnickou stravou a v libování si v pokrmech a nápojích vybranějších, pro něž podle úsudku našich konser-vativních písničkářů bylo jen panské hrdlo stvořeno. Obvyklé dnes na př. požívání kávy v každé domácnosti zavedeno u nás také jen s odporem staromilců. Stůjž zde na ukázku:

Dokud panovala polívka к snídaní, všude dvacetníků plné kapsy měli, o kafi a cukru nikdy nevěděli.

Ty stary předkové to prorokovali, že nastane káva každý den к snídaní, polívka z česneku přijde к zavržení. Kdybych sedlákem byl, vím, co bych učinil, každý den polívku к snídaní bych vařil, od outraty veliké, bych se vždycky zbavil.

Polívka z česneku to zmáhá sedláka, břicho mu zahřeje, od outrat zbavuje, on pak dvacetníkama, svůj měšec naplňuje. Nyní z dvacetníků si nic nedělají, kde který kupec je, schovat mu je dají za kafe, za cukr, třebas byl drahý atd.*)

Brambory proti kávě, ač u nás také dosti pozdě zdomácněly, nalezly již větší milost našich písničkářů. Tak jakýs neznámý veršovec vzdává jim tento chvalozpěv:

1. Chvalme Boha na výsosti, za tak veliké milosti, že nám zemčat požehnal, minulý rok hojnost dal.

2. Hrdi nad nimi nebuďme, za vděk je přijímejme, neb je málo obilí, hladem bychom zhynuli.

3. Mužem za ně děkovati, k Pánu Bohu se modliti, ti se hodě j' každému, boháči i chudému.

4. O nich mužem chválu dáti, chleba nimi uspořiti. Když se zemčat najíme, o hladu nic nevíme.

5. Z nich mužem dělat knedlíky, napíct buchty nebo vdolky, jak jich kdo nejradši jí, každý si jich tak strojí.

6. Česky žensky tak dělají, že je na škrob strouhávají, pak ho usušej a trou, babiček z měj napečou.

7. Zemsky jabka dinstovany, můžou jíst knězi i páni, dělají z nich taky salát, tu sl nechaj šmakovat.

8. V naší česky zemi taky, uměj zemsky jabka mleti, napeče se z nich chleba, když je toho potřeba.

9. Hanák buchtám ulevuje, zemáky dobře pucuje, nají se jich po vůli, radši prodá obilí.

10. Drvař, když jde drva dělat, hledí sobě zemských nabrat, upeče si je v uhlí, a tak hlad uspokojí.