11. A tak chválu Bohu vzdejme, za ten dar mu poděkujme, aby nám zas letos dal, hojnost zemčat požehnal.

12. Ještě jsem si něco vzpomněl, na horáky bych zapomněl. Ti maj nejlepší hody, když se zemsky urodí.

13. 69 let máme, co zemsky jabka jídáme, ze Saks jsou přineseny, nejdřív do české zemi.

14. Prosme Pána Boha všechny za chlebíček i za zemsky, aby nám Bůh požehnal, ve zdraví zas dočkat dal.

Jiná starší

Vytištěna roku tohoto. Zpívá se obzvláštní notou.

1. Pochval každý jazyk Boha, za tak dobrodiní mnohá, které učinil člověku, zvláště v tomto posledním věku. Pozn. red. Další tekst se úplně shoduje se skládáním, jež otiskl L. Glockner v Čes. Lidu XXII. 293. („Dva chvalozpěvy brambor z konce věku XVIII.") Píseň otištěná výše patrně čerpala z této skladby. Srovn. na př. slohu (u Glocknera): Mnohý dřevoštípec v lese, zemský jabka z domu nese, pak udělá oheň sobě, pak jich v uhlí peče sobě. (Srovn. nahoře sl. 10.) J. H.

Dlouhá řada písní kramářských věnována i veselým dobám našeho lidu. Ve své sbírce mám více písní o svatebním veselí, o posvícení a pod. Na ukázku obhroublého humoru našeho lidu, stůj ž zde jen píseň

Tisk Jana Rippla v Jihlavě. Zpívá se jako: Všecky panenky

z pole jdou.

1. Jede Janek z pole domů, voly vypřahuje, se vším hází, tříská, mlátí, jaíko vzteklý kleje.

2. Táta proti němu běží, řka: co je ti, Janku? Safra, táto, chci se ženit, dejte mi mou Anku.

3. Táta mu to hned povolil, že si ji smí vzíti. Janek běží na kancelář, řka: chci se oženiti.

4. Dovolení hned mu dali, on skáče radostí. Všecko к svatbě připravoval, pozval mnoho hostí.

5. Janek se též pěkně oblík jako* ňáký kníže, boty špikem namazané, plundry žluté z kůže.

6. Kabát dlouhý pod kotníky a na zádech cirát, punt s velkýma knoflíkárna a na hlavě širák.

7. V ruce kytku jako koště, vlasy načechrané, nechal si hned ruce líbat, říkat milostpane.

8. Anka měla krásné šaty, zrovna jak nevěsta, táta ji je přivez z Prahy z židovského města.

9. Šněrovačku manžestrovou, na ní porty zlaty, mezulánový živůtek a čepec kulatý.

10. Patnáct sukní, každou jinou a pod nima Honzu, byla ták v nich tenká, outlá, jak zadek od vozu.