11. Škorně měla s pentlíčkama, punčochy červené, vlasy máslem namazané, v rulík upletené.

12. A tak byla vyfintěná jako uáká dáma, že ji nemoh žádný poznat, táta ani máma.

13. Když byli tak vystrojeni, do vozu si sedli, všecky kmotři, strejčky (!), tety na oddavky jeli.

14. Za družbu byl Matěj slouha, za družičku Důra, na kruchtě jim kantor zpíval: nou, nou, hou, hou, hurá!

15. Pan farář jim ruce svázal, zas již domů jedou, sotva vešlo (!) do světnice, honem za stůl sednou.

16. Teď tu bylo všeho dosti: jídla, pití, tance, každý přišel hned štěstí přát Jankovi a Ance.

17. Teď všecko chlastalo, žralo, jako ten dobytek, jitrnice a jelita, kroupy s hrachem, svítek.

18. Když pak bylo po tabuli, stoly ven vynesli, přes dva korců (!) špejlů, konců z jitrnic vymetli.

19. Teď sem přišli všecky známy z celičké vesnice, každý jeď, pil, zpíval, skákal tak jako opice.

20. Kmotr Váňa, strejček Brynda i také pan Fouňa, chlupního syn Mikeš Ryfňat přišel ještě s dvouma.

21. Konšel, kantor, rychtář, šafář, panský slouha, skoták, každý

chlastal, žral, řval, bří skal, skákal jako moták.

22. Vašek, Jirka, Honza, Vojta chlastali a žrali, Barlu, Dorku, Mářu, Káču, pořád к tanci brali.

23. Janek skákal se svou Ankou pěkně a vesele, ona jak když kráva bziká, on za ní jak tele.

24. Byl jsem tam také pozván, od samého Janka, jeď jsem, pil jsem, šel jsem к tanci, přišla pro mě Anka.

25. Trvalo to až do rána, každý skákal jinou, Honza má již Anku svoji, já si hledám jinou. ..ľ Pozn. red. Sl. 1—12 otiskl již J. Zemánek. Srovn. sborník

Ze mnohých písní kramářských vyzařuje ještě středověk se všemi hrůznými pověrami. V „Příkladné písnio jisté zdárné manželce ve vsi On s perku v uherské zemi, která ďáblům sloužit přislíbila a jim se zadala", čteme o ženě, jež ve spojení s ďáblem škodila lidem na dobytku, odnímajíc od něho užitek. Když 9 let vypršelo, přišel si pro ni ďábel

Nato vrátil se ďábel zpět pro kmotru, která ženě při čarování pomáhala, ale neměl nad ní již žádné moci, poněvadž měla na těle svěcený křížek s růžencem.