nějaký rouhač šel s kosou sekat otavu. Jak začal tuto práci a rouhač se vyslovil o svátku, přiletěly dvoje včely a na místě к smrti ho uštípaly.

„Manželka pak, když manžela viděla, že j eist mrtvý, jazyk že má vyplazený, padla a strachem omdlela.

Protož všecky poutníčkové na Chlumeček pospěšte" atd.

Vedlo by mne příliš daleko probírati podobné další zázračné příběhy z písní kramářských, což zatím odkazuji na dobu příhodnější, tu jen uvedu ještě jednu píseň pohřební, jichž také mnoho uloženo ve starých špalíčkových písních a jichž více vydal jsem i ve svých „Lidopisných a kulturních črtách z Chrudimská" roku 1909. Byly někdy hojně zpívány v domácnosti, pokud mrtvola ležela ve světnici.

(V Litomyšli 1816.)

1. Já jsem sice hrobník chudý, sotva že tak vycházím, rovnám kosti, sbírám hrudy, když na hřbitov přicházím; má však mocnost zná se všude, ač jen rejčem zacházím.

2. Na hřbitově zdám se býti pánovitým vladařem, nebo mně se podrobiťi, musí žebrák s mocnářem; žádný nemůže se skryti před smrtí a hrobařem.

3. Mudrc, co se s'Bohem hádal, v hrob se s bláznem uloží. Hrdina, jenž sobě žádal, celý svět za podnoží, žádnému se nepodkládal, lopatě se podloží.

4. Smrt také moudrého sklátí, není platný jeho vtip, moc, hodnost, stejně zvrátí, nespomůže sláva, čest; já ho s hlínou (může se stati) jako červa zahrnu.

5. Spravedlivě všechno řídím, nehledím na ozdobu; když na márách tělo vidím, neptám se na osobu. Jednostejně všech-no klidím, pryč se světa do hrobu.

6. Jednostejný byt všem strojím, boháči i chudému, ohyzdného s krásným spojím, starou vložím к mladému; tak když všecky upokojím, nedám vstát víc žádnému.

7. Zde se celá sláva tratí, jak vidíš zvadlý květ, nikdy se víc nenavrátí, byť bys dával celý svět. Rozkoš v marnost se obrátí, když dokonáš tento svět.

8. Mocnářové v tmavém hrobě beze strachu zde ležejí, nemaj' vojsko, nemaj' zbraň, žádnému nehrozejí; zanechány sami sobě, v tmavých hrobech bydlejí.

9. Lopata mně z ruky padá, obě nohy klesají, rýč můj farář odevzdává novému hrobníkovi. Ouvé! Ouvé! Co se stává, beru také své skončení.