Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

Referáty.

P. M. Волков: Сказка. Разыскания по сюжетосложению народной сказки. Том первый. Сказка великорусская, украинская и белорусская. Государственное издательство Украины (Одесса) 1924, IX. a 238.

V předmluvě vytkl spisovatel vůdčí zásady svého studia. Nepochybujeme, že studium formální povahy pohádky, jejího slohu, komposice, i toho, co spisovatel nazývá „sjužetoslóže-nije" t. j. složení motivů, může býti nejenom předmětem samostatné vědecké práce, ale jest důležitou součástkou studia lidových podání vůbec. Zajisté jsou jisté formální zvláštnosti stálé, téměř neměnné, charakteristické pro pohádku, na rozdíl od prostých prosaických vypravování, zvláště od. pověstí. Ale tyto formální 'zvláštnosti pohádek jsou jim vlastní nejen pro jisté uzavřené celky národní, plemenné, než byly vlastně již v prvotním, původním pratvaru našich versí přerozmanitých pohádkových látek. Čili, tyto formální zvláštnosti rozmanitých pohádek o nevinně pronásledovaných, jež spisovatel ve své knize rozebral, byly celkem tytéž v původním složení té které látky a opakují se více méně s variacemi namnoze hodně nepatrnými u versí téže látky u všech národů různých kulturních stupňů a není možno v nich spatřovati charakteristické zvláštnosti pro podání jen jedné národní skupiny. Nelze proto schvalovati, že spisovatel ve své práci přestal na skupině východoslovanské. Národní zvláštnosti možno nalézati v pohádkách různých národů, též mezi versemi blízkých a příbuzných národů a kmenů, též východoslovanských, tam, kde je spisovatel hledal, leda v míře velmi nepatrné, spíše v jiných formálních zvláštnostech, jak referent se pokusil ukazovati je v rozboru úvodních a závěrečných formulek, jak ještě v jiných zvláštních rysech sťilistických. Tu čeká badatele ještě mnohá práce. Ale možno ji vykonávati opět jen čistě srovnávacím způsobem, nikoliv jen na více méně uzavřeném celku národním, aneb jazykovém.

V předmluvě útočí spisovatel na školu migrační. Špatnou prý službu prokázala studiu pohádkovému, že se neobírala otázkou, za jakých podmínek mohla ta ona látka pohádková vzniknouti, jaké byly její základy v obecném životě národa a že se spokojovala pouhým konstatováním stěhování pohádky od národa k národu na základě shod obsahových, shod namnoze prý čistě vnějších. Ale bývaly tu shody velice silné, které zasa-


Předchozí   Následující