hovaly do nejpodstatnějsich rysů pohádky, i to „sjužetoslože-nije", které spisovatel rozbíral ve své knize. Tu není takořka rozdílů mezi versemi nejrůznějších národů a nutno předpoklá-dati, že se přebíraly převážně pohádky zcela hotové, s týmž pořadem motivů a v ústním podání se tu měnily leda jednotlivé črty, v jedné skupině se měnily silněji, zvláště v pohádkách žertovných, šprýmových, v jiných, jmenovitě v t. ř. contes merveilleux menší měrou. Nepřebíraly se jednotlivé pohádkové motivy, sjužety, neskládaly se u různých národů z těchto motivů nově a samostatně pohádky, než přebíraly se hotové pohádky a ty se rozmanitou měrou přepracovávaly a ovšem měnily.

Celá a hodně pracná knížka p. Volkova minula se nutně nějakého zvláštního výsledku. Vynasnažil se velmi horlivě rozmanité motivy označovat! zvláštními formulemi, jak jsou obvyklé ve vědách jmenovitě chemických a jakými se snažili již namnoze jiní badatelé označovati co nejstručněji obsah látek. Ale spisovatel užil jich takovou měrou, že se jeho kniha stává málem nečitelnou. Takové formulky měly by smysl a význam, kdyby se tradicionalisté mohli smluviti na jakýchsi stálých formulkách a tím usnadňovati studium pohádek velmi nesnadné pro nesmírné obtíže jazykové (bývají vydávány valnou měrou ještě v místních nářečích, dostupných jen velmi školeným filologům). Ale čtení knihy p. Volkova jen nesmírně ztěžují. Jsou jeho formulky tak složité, že není možno si je pama-tovati s jedné stránky na druhou!

Spisovatel nevyužil všeho materiálu východoslovanského. Během práce se mu rozmnožil nemálo, následkem toho addenda str. 225—234; seznam sbírek použitých není úplný, pohřešujeme v něm nejednu významnou sbírku, na př. sibiřských v Zápiskách krasno j arských, kavkazských v Kavkazském Sborníku, nevyužito materiálů roztroušených po časopisech etnografických, vydaných v publikacích Krakovské akademie věd a j., sbírek haličských pohádek též využito dosti neúplně, nepoužito sbírky Šuchevičovy a j. Ostatně verše haličské, karpatoruské a dokonce z Báčky nesouvisí přímo s mohutným tokem tradic východoslovanských, a náleží spíše do okruhu středoevropského a spolu s těmi, hlavně s polskými, slovenskými a j. by se měly srovnávati. Nerozhoduje tu souvislost jazyková, než kulturní svět, ve kterém daná větev národní žije.