str. 70
oblíbena dlouho před tím v krajích severních, velkoruských, ale v těchto pohnutých a bouřlivých letech zaplavila ještě jih ukrajinský, než sotva pronikla tou měrou, že by se podle jejího typu začaly skládati mezi selským lidem ukrajinským též takové písničky. Spisovatel připomíná jedinou leda dvouveršovou. Byly předělávány ještě písně šířené po městech z rozmanitých zábavních místností, parodické, hlavně ovšem mezi vojsky různých protivných stran a přecházely z jednoho nepřátelského tábora do druhého, při čemž se měnil přívlastek, aneb jména bojujících stran: bolševiki-buržuji, dobrovolci-komunisti a j. v. jpa.
@--------------------
Příspěvek к dějinám slovenského domu. Prof. V. Chaloupecký upozornil mne na text exkomunikační listiny arcibiskupa Ladislava proti Matouši Čákoivi Treničaniskému (z raku 1318). G. Fejér, Codex diplomaticus Hungariae, T. VIII. V. II. Str. 172. Čteme tam mimo jiné „ipse (Matouš Trenčanský) habitores et homines ipsarum villarum (Kereseou a Scakachan) in Ban, villam suam, ire coegit, et compulit, meliora aedificia et domos in possessio-nes suas ďeferi, veliqua omnia igne consumemdo ...
Obsah a výklad tohoto místa je jasný. Matouš Trenčanský je dán do klatby, poněvadž přepadl vesnice nitranského biskupa Kršteňany a Skačany, násilím odvedl lid odtamtud a převedl do své vsi Bánovců. Nás ovšem zajímá jen to, že lepší stavby a domy dal rozebrati a přenésti do Bánovců, ostatní, horší, dal spáliti.
Kraj, o který zde jde, je úrodný, odedávna osídlený a dobře hospodářsky vedený. Ze správy je zcela jasno, že domy těchto dědin byly dřevěné, roubené. Tohoto typu jsou tu doposud. Poněvadž však zasahují tam lesy listnaté, tvrdé, jsou stěny ohazovány a bíleny. Nejasnější je výklad slov meliora aedificia et domos. Meliora může míti význam výstavnější i zachovalejší. Podle prvého bylo by možno souditi, že počátkem 14 století dospěl slovenský dům již značného rozvoje. Sám bych se však klonil spíše к výkladu druhému proto, že při podobných přepadech nebylo mnoho času rozebírati velká a snad výstavná stavení. Byly rozebrány a přeneseny novější, zachovalejší domy obytné a snad i hospodářské a přeneseny do nových sídel. Ale i když by podle tohoto výkladu šlo třeba jen o stavení menší, jedno nebo dvouprostorové — je zajímavo, že bylo výhodnější zdržeti se s jeho rozebíráním, přenášením a pak znovu skládáním, než stavětí z materiálu nového. Tato věc by ukazovala, že snad šlo podobně jako dnes o stavby tvrdé, kde technika stavby byla již dosti značná. Snad také na biskupském panství, kde se hospodařilo obyčejně lépe, byly skutečně domy lepší, než na šlechtickém, takže Matouš obětoval práci i čas, aby měl ve své dědině domy tou dobou dokonalejší, aby tak byly vzorem při stavbě dalších." Ať je však výklad jakýkoli, je vždy zajímavo, že počátkem 14 století nebylo neznámou věcí rozebírati domy a přenášeti je. V našem případě je vzdálenost, na kterou byly domy přeneseny, máme-li na zření špatné cesty a jiné překážky dopravní, asi den cesty. K. Chotek.
@--------------------
Národní museum estonské začalo roku 1925 vydávati svou ročenku, Eesti r a h v a muuseumi aastaraamat, I. Tartu 1925, 8°, str. 160. Vedle péče o musejnictví věnována je v prvé radě lidovědě, v druhé i před-historii a kulturní historii a přináší řadu statí z těchto oborů.
Zahájena je vzpomínkou na vznik musea, na které se pomýšlelo již od roku 1869. Ale uskutečnila je teprve Společnost pro národní estonské museum, roku 1909 ustavená. Obrátila pozornost především ke sbírání materiálu a, to ve dvou směrech, pro lidovědné oddělení a pro knihovnu, ve kterých také dnes leží význam musea. Tato přípravná sběratelská činnost trvala do posledních let a jakého úspěchu dospěla, ukazují údaje z konce roku 1924, podle kterých Hdovědná sbírka obsahuje 26.608 předmětů a bibliotéka 36.791 knih, mimo časopisy. Po osamostatnění Estonska bylo možno budovati soustavněji i na kulturním poli a přikročilo se k systematickému zpracovávání materiálu. Nová ročenka musea je jeden z důsledků.
|
|
