str. 71
O lido vědném oddělení referují dr. J. Manuinen a F. Leinbock, dokládajíce svá data diagramy a tabulkami. Materiál sbírek byl získán z většiny v letech 1911—1914 a většinou darem. Dobrou jeho polovičku tvoří textilie a kroje, na př. 3784 vlněných pásů, 1204 čepce, 383 jiné pokrývky hlavy, 1245 rukavic a pod., celkem 12.000 kusů. Z jiných větších kolekcí jsou uváděny spony (1254), prsteny (422), jiné šperky (490), dřevěné džbány a holby (1305) a j. Pro nedostatek místa jsou vystaveny necelé dva tisíce předmětů, ale v nejbližši době budou exposice mnohokráte zvětšeny.
Musejních otázek dotýká se i zpráva prof. A. M. Tallgrena o predhisto-rických estonských předmětech ve finském Národním museu a zprávy o některých vykopávkách a cenných nálezech mincí (ref. H. Moora a Walter Anderson) nebo starožitných nádob a šperků (ref. H. Moora).
Většina ročenky je vyhrazena článkům z různých oborů lidovědy, к nimž je dodáno německé resumé. Prof. M. J. Eisen pojednáva o estonském pastýř-ství a různých zvycích pastýřských na základě své bohaté folkloristické sbírky. Prof. Laurin Kettunen popisuje svatební zvyky Wepsů (v gubernii Novgorodské). Docent J. Manuinen otiskuje první díl své obsažné studie o stavbách Setukesů a dále uvažuje o etnické příbuznosti Kreewinů na základě jejich kroje. F. Leinbock probírá dva nejrozšířenějši typy ženských čepců (kabi-ja pott můhsid, podkovovité a košíkové) a G. Wilberg popisuje starý způsob rybářství. D. S.
@--------------------
Sbírkám slovenského vlastivědného musea dostává se konečně stálejšího útulku na bratislavské radnici. Dosud byly umístěny prozatímně v paláci Pálfyovském a v bývalém paláci arciknížete Bedřicha v Bratislavě. Nyní v řadě místností radniční budovy budou instalovány sbírky z Pálfyovy pozůstalosti a sbírky přírodovědné.
@---------------------------
Při velké průmyslové, kulturní a hospodářské výstavě v Orlové, která bude uspořádána v létě letošního roku za součinnosti odborů z celého Těšínská, bude obrácen zájem i k národopisu. Tuto část vzaly si na starost zejména učitelské spolky a slezská Matice.
@-------------------------
Národopisné museum v Zábřebě zahájilo loňského roku svou publikační činnost 1. seš. velkého obrazového díla: Zbir k a jugoslaven-skih ornamenaía (Svazek I. Zagreb 1925, IV. Tab, Ł). ve kterém míní publikovati typické příklady jinoslovanského lidového umění. První sešit je věnován lidovým výšivkám a přináší krásně provedené (tříbarevnou auto-typií) ukázky některých výšivek z Chorvatska, Bosny, Hercegoviny a Makedonie s veškerým nutným určením o původu, materiálu, technice provedení, stáří a velikosti. V dalších sešitech budou následovati ukázky dřevořezeb, prací v kovu, kraslic, dalších výšivek atd. Správa Chorvatského národopisného musea plní tím úkol, jehož potřeba dávno a těžce byla pociťována, a podává tím nový doklad o svém vážném pojímání úkolů musea a o své agilnosti. D. Stránská.
@----------------------
Ve Varaždině při příležitosti slavnostního zasazení pamětní desky na rodný dům Vatroslava Jagiče bylo otevřeno i nové Městské, museum (dne 16. listopadu 1925). Za první krok к němu možno je pokládati kulturně-historickou výstavu, r. 1923 pořádanou, po níž došlo к ustavení se musejní společnosti. Výsledkem její dvouleté činnosti je vystavení prozatím shromážděných sbírek, uložených v části starožitného varaždinského hradu, který tvoří pro ně vhodný rámec a který bude časem věnován cele musejním účelům. Sbírky zatím obsahují ponejvíce památky městské a hradní, ale připravováno je i oddělení kulturně-historické a přírodopisné a pilně se pracuje pro oddělení národopisné, pro které je některý krojový a fotografický materiál již pohotově. Počátky tohoto oddělení jsou velmi slibné, tím spíše, že nechtějí zůstati jen při sbírání v okolí, nýbrž v plánu je mnohostranné národopisné prozkoumání celé oblasti Záhoří a Mezimuří.
