Městskému museu v Berouně, které se tísnilo dosud v temných, nedostatečných místnostech radničních, dostalo se konečně vhodné budovy. Městskou radou byla získána Duslova vila a celá ustanovena pro kulturní podniky. Přízemí je vyhrazeno Městské knihovně, celé" poschodí zaujmou sbírky musea. Při slavnostním otevření 27. září 1925 byly upraveny tři volné síně a vystavena v nich prozatímně část musejního materiálu. Dva menší šálky byly věnovány praehistorické archeologii a sbírkám přírodovědným (zkameněliny z berounského okolí, ukázky hornin a typických minerálů, speciality karlštejnské květeny a brdské lišejníky), třetí památkám historickým a národopisným. Vedle map a obrazů starého Berouna a okolí významné jsou zejména památky z mostského archivu, privilegie, městské knihy, pečeti, pozůstalosti po místních hudebnících, jejich rukopisy, opisy písní a pod. a vedle nich četné památky cechovní, pečeti, ferule, vysvědčení, korouhve, pokladnice a j. Z oddělení místních řemesel vyniká kolekce berounské keramiky, zastoupené ukázkami hrnčířství a starými kachly. Z mnohého jiného materiálu byly vybrány skupiny cínového nádobí, skla, řada malovaných lidových modliteb, krojových součástí, starých portrétů a pod. Nyní jsou připraveny pro exposici sbírek i další dvě místnosti, kde bude vystaven ostatní musejní materiál.

O znovuzrození berounského musea zasloužil se nejvíce jeho kustos, prof. Karel Kazda, který organisuje i další musejní činnost. Již druhým rokem vychází za jeho redakce Podbrdský (berounský) kraj (П., Beroun 1924-5, 8°, str. 141), jako orgán městského musea a archivu. Vydavatel pojímá úkol krajinského musejnictví a archivnictví velmi široce a ukládá mu za povinnost nejen schránovati a případně zpracovávati sbírky kraje, nýbrž vůbec „osvětlovati vztahy ke všem silám а složkám národního života". Podle takových zásad řídí i sborník a tento jeho ročník věnoval památce některých skladatelů a spisovatelů, kteří z Berounska pocházejí nebo s ním přišli ve styk. Badou dokumentu vrhá jasnější světlo jak na původ jejich tvorby, tak i na prostředí i život celého kraje. Tentokrát je to Bedřich Smetana, Josef Merhaut a Josef L. Zvonař.

V první části, posvěcené Smetanovi, sbírá pořadatel všechny doklady

0 nečetných Smetanových návštěvách na Berounsku. V druhé otiskuje Mer-hautovy Smetanovské proslovy a shrnuje několik příspěvků o jeho životě a činnosti. Vedle Hýskovy charakteristiky zařazuje zejména vzpomínky příbuzných a rukopisné památky spřátelených rodin. Nejobsáhlejší je třetí část, nejobsažnější to dosud souhrn prací a materiálu o skladateli J. L. Zvonaři. Přináší i některé životopisné příspěvky, řadu vzpomínek žáků а vedle nich

@--------------------------

Sbírky starožitností po vesnickém sběrateli Adolfu Vintrovi ze Studnice u České Skalice, který přede dvěma lety zemřel, zakoupila městská rada v Josefovo pro místní museum. Vintr, zaměstnáním krejčí а muzikant, shromažďoval po léta ve své chaloupce památky z okolí, zejména památky na válku z r. 1866. Vedle množství zbraní a koulí z nedalekého bojiště obsahovalo však jeho museum i jiné předměty, na 80 částí krojů, 233 sklenic a talířů, 64 obrázky na skle malované, několik kusů nábytku, 50 starých knih, mezi nimi i původní vydání Matthioliho herbáře, českou postillu Melantrichovu z r. 1575 a j., dále rytířské brnění, čerkesské sedlo a pod.

@---------------------