str. 90
obščestva, sbíral materiál národopisný pro moskevské Rumjan-cevské museum i pro petrohradské Ruské museum, sbíral ma-terialie z oboru jazyka i lidové slovesnosti na podnět Akademie nauk; Romanov se sám horlivě připravoval — a sestavil také družinu spolupracovníků — k práci o slovníku běloruského jazyka, jejž na můj podnět měla vydatí Akademie nauk.
Celá mnohostranná činnost E. Romanoviče se soustřeďovala na území běloruské a proto měl možnost iz přímého styku hlouběji poznati rodný kraj, jemuž úplně zasvětil celý svůj život, vyplněný prací, život skromný na počátku a plný strádání na konci po evakuaci Vilna r. 1915, kdy dožíval svůj věk v kavkazském Stavropolu.*)
I.
Na poli vědeckého národopisu se činnost Romanovova počala r. 1876, kdy sestavil „Opyt slovarja bělorusskago narěčija" Rukopis byl předložen Akademii nauk, která doporučila, aby tato práce byla vydána jako doplněk k slovníku Nosovičovu. Avšak rukopis byl ještě autorovi vrácen k dalšímu doplňování a nebyl vytištěn. Doplňování slovníku vedlo autora k sbírání lidového podání, jež později 'bylo pojato spolu s jinými materi-aliemi do jeho různých prací. Hlavní z nich, jíž si autor získal zvučné jméno, je nesporně Bělorusskij Sborník. Obsah: Díl I. až II.: Guber. Mogilevská. Písně, přísloví, hádanky. (Kijev 1886); díl III.: Pohádky. (Vitebsk 1887); díl IV.: Pohádky kosmogo-nické a kulturní (Vitebsk 1891); díl V.: Zaklínání, apokryfy, duchovní skládání (Vitebsk 1891); díl VI.: Pohádky (Mogilev 1901); díl VIL: Lidové nápěvy běloruské (Vilno 1910); díl VIII.—IX.: Byt lidu běloruského a slovník tajných řečí (Vilno 1912). Tyto vytištěné díly Běloruského Sborníku obsahují celkem LXXII + 2879 stran (8°) hustého tisku. Podrobný obsah vytištěných částí Běl. Sb. a ocenění obsahu podal jsem ve svém díle „Bělorussy" na příslušných místech. Za pokračování Běl. Sb. sluší pokládati Materiály po etnografii Grodnens. guber. (díl I., Vilno 1911; II. tamtéž 1912. Srovnej posudek v d. Bělorussy.)
V oné době vydal Romanov ještě několik prací národopisných různého obsahu, na př.: »Опытъ бѣлорусскаго народнаго снотолкованія«. (Etnograf. Obo'zrenije 1889, III); Лоповщина (Vitebs. Gubern. Vědom., 1889, č. 83); Объ изученіи дѣтскихъ бѣлорусскихъ игръ (tamtéž 1890, č. 93); Kapa во сто лѣтъ. Бѣлор. легенда. Переложилъ Радимичъ. (Vitebsk 1894); Изъ мира русскихъ народныхъ преданій. Милостивый Осипъ. Быль. Изложилъ Е. Радимичъ.
*) K tomuto nárysu života a činnosti E. R. Romanova mám po ruce tyto prameny: 1. Bibliografičeskij ukazatel truclov E. R. R. 1876—1901 r. (Mogilevs. Guberns. Vědom. r. 1901, č. 88, 89, 82.) 2. V mém díle „Bělorussv" (I. 303-316; II. vyp. 3. 293—295). 3. Zprávy a dopisy Odděl. rus. jaz. i sloves. R. A. N. (srovn. na př. § 17 z r. 1920 a § 45 a 93 z r. 1921 protokolů tištěných jako rukopis); 4. Listy, které mi R. psal.
|
