muje mysl i ruce. Zápisy, o nichž jsem psal, uspořádám a připojím je v dodatcích. Pro Váš nový svazek jest v mých materi-aliích několik literárních prací umělého původu a mohu Vám je posiati hned po příjezdu do Minská, až zase budu v lidských poměrech." Obsah tohoto listu byl neprodleně oznámen do Minská. Co dále učinila Běloruská vláda, není mně známo. Vypravovalo se o jakési nové expedici pro Romanova, která se opět nezdařila ...

Posléze pak koncem června r. 1923 dostal jsem z Minská telegram a smrti Romanovo vě s dotazem po adrese jeho rodiny a o materialiích, které zanechal. Od příbuzných zesnulého etnografa jsem se dozvěděl, že zemřel koncem r. 1921.

Tak uhasl v bídě a nedostatku, daleko od rodné země, život nejoddanějšího syna Bílé Rusi, který tolik vykonal pro vědecké poznání její minulosti i přítomnosti.

Uvedené výňatky z listů ukazují, že zesnulý etnograf v krajní bídě a strádání, ačkoliv trpěl duševně i fysicky, přece se snažil pracovati na prospěch své vlasti. Oddělení rus. jaz. i slov. RAN. chová pět dílů nových materiálu pro svazky X. až XIV. Bělorus. Sborníku. Obsah: Díl X.: Dialekty mogilevské guber. (fol. II. + 38 + 1 nárys + 1 mapa); díl XI. (fol. X. + 346), č. L: Dětský svět, zaříkadla, duchovní skládání, přísloví, hádanky, písně, popěvky; č. II.: Pohádky o zvířatech, kouzelné, bohatýrské pohádky, legendy, pověsti; díl XII.: (fol. 8 + IX. + 443 + IV.): Bytové pohádky, drobná skládání. Ukazatel.

Díl XIII. (fol. 224): Doplňky k dílu II. a V.: písně neobřadní, popěvky, přísloví, hádanky, zaklínání, apokryfy a duchovní skládání. Díl XIV. (fol. 201): Pohádky a ukazatel. Díl XV. nebyl Oddělení zaslán a zdá se, že ani nebyl dokončen.

Dohromady celkem více než 1262 archů písní, pohádek atd. (psáno ve dvou sloupcích a někdy i ve třech velmi hustým písmem); celkem asi 100 tiskových archů. Látka je z nejrůznějších končin běloruských, velmi rozmanitá po stránce obsahové. Varianty jsou připojeny. Mimo jiné jest tam také teoretická stať o zvláštnostech mogilevských nářečí s množstvím cenných pozorování.

Takové je dědictví, které E. R. Romanov zanechal vědě. Každý, kdo se zabývá folklorem, zná vysokou cenu materiálu E. R., vydaných tiskem. Užíval jich akademik A. N. Veselovskij, prof.-J. Polívka a mnoho jiných badatelů, kteří se zabývali pohádkami. Svazky tiskem nevydané jsou téhož druhu a stejně cenné. Běloruská vláda, pokud je nám známo, zamýšlí vydatí tuto pozůstalost. Třeba si jen přáti, aby při redakci pro tisk nebyly zápisy po stránce fonetické nebo leksikální měněny, aby kromě variantů jím zaznamenaných byly uvedeny paralely (ze-