jména při pohádkách) ze sbírek jiných národů, což nyní nebude tak obtížné, poněvadž bude lze užiti přečetných prací prof. J. Polívky. Konečně bude nutno jinak rozděliti látku sebranou Románovém. Bylo by velmi prospěšné vydati znovu i svazky Běl. Sborníku již vytištěné, poněvadž dílo již dávno je rozebráno a některé svazky chybějí i ve velikých knihovnách.

Vycházím z názoru, že vlastivědný sborník okresu má být především příručkou vědomostí o okresu pro učitele, jako pomůcka vlastivědného vyučování ve škole, v druhé řadě příručkou všech, kdo se o minulost nebo přítomnost obvodu z jakékoliv příčiny zajímají. Látkově tedy zasahuje do všech téměř oborů vědění a tak jako je povinen samozřejmě dbáti správnosti a přesnosti dat, jichž se dotýká, je povinen také dbáti metody a zásad jednotlivých oborů. Redaktor i spolupracovníci jsou povinni je znát; v praksi stačí, má-li pro ně pochopení aspoň redaktor.

Rád bych ukázal na některé nedostatky a poněvadž se v podrobnostech některého sborníku dovolávati musím, volím „Rychnovsko a Kostelecko". Ne proto, že by snad tento sborník byl špatný nebo horší než jiné, naopak, je v něm velmi mnoho svědomité práce, ale je to obvod mně blízký a známý. Uváděti budu stránky, ne pisatele.

Má-li mít sborník cenu pro učitele a školu, má být základem práce obec, školní obvod. Pod jejím jménem má být uvedeno všechno důležité, ovšem správně, a je-li z nějakých důvodů nutno nějaké příspěvky uvésti jinde, je to třeba pod heslem citovat, nebo založit rejstřík věcný, osobní a místní, aby hledání bylo snadné. Ale svědomitý odkaz je lepší než rejstřík, hledání ulehčuje a vynechává údaje, které jsou málo cenné nebo bezcenné. Rejstřík musí svědomitě uvést stránku každé zmínky, takže obsahuje mnoho zbytečného.

Místní pověsti dal bych bez výjimky pod heslo samo. Sborník Rychnovsko nemá rejstříku věcného vůbec, odkazy rovněž chybějí a data pod heslem uvedená nejsou všude dost přesná. Místy se zdá, že pisatel vypisoval ze starší práce, místních znalostí však neměl a místnímu znateli asi článku nepředložil. Vezměme heslo Kostelec n. O. (str. 361—364), jemuž je věnováno poměrně dosti místa a kde jsou citovány i monografie města. Vzdálenost od Hradce Králové udána 26 km, ale dráha, která je přímější než silnice, probíhá 34 km, na náměstí nejsou javory, nýbrž akáty, stará radnice (nyní soud) nebyla vystavěna r. 1574, nýbrž, jak hlásá nápis na klenbě síně, na počátku XV. století. Roku 1574 byla jen na radnici přestavěna.