Město nemá tři zámky, nýbrž dva. „Dvoreček" je dávno zbořen. Nový zámek není stavěn slohem renaisančním, nýbrž klasickým. Kostelík sv. Václava a Michala archanděla na Rabštejně nebyl vystavěn r. 1585 Českými Bratry, byl jimi pouze přestavěn, připomíná se již r. 1356. U starého zámku nahrazuje slovo tvrz názvem pevnůstka, což, historicky vzato, není zcela totéž i když dnes mají obě slova velmi blízký smysl. Ve znaku nemá město bílého lva, nýbrž stříbrného. Samostatné zmínky byla by zasloužila snad ještě mariánská socha na náměstí z první poloviny XVIII, století a děkanství, bývalá residence jesuitská, snad z r. 1652. Tato není stavitelsky zvlášť cenná, ale historicky má význam značný.

To jsou vážné nedostatky, kterým by bylo lze se vyhnout, kdyby byl článek místním znatelem revidován.

Pokud jde o historické partie knihy, bude asi ve všech sbornících vad nejvíc. Obcí, které mají svoje dějiny, je málo, pokud jsou, bývají staršího data, potřebují doplňků, někde i oprav. U těch jsou poměry ještě nejpříznivější, ale jak jsem na jednom z podobných míst ukázal, i tu může vzniknout řada chyb. Většina obcí má svoje pamětní knihy, ale jen málo je tak šťastných, že mají tyto záznamy kritické. Přepíše-li se takový článek bez udání pramene, vnáší se do dějin zmatek. A poněvadž se tyto nekritické záznamy znova ještě nekriticky zkracují nebo rozvodňují, vzniká zmatek tím větší. Doporučuji proto pro místa menší, která nemají vlastních dějin (nepracuje-li článku odborník), aby prostě přetiskli příslušné heslo ze Sedláčkova Místopisného sborníku, díl II., historický, není-li tam nic, nechť užijí jiných pramenů, pamětních knih, ale vždy je nutno přesně uvésti, odkud co je. Citovat je nutno, i když je to ze slovníku, neboť i naše nejobsáhlejší dílo, Ottův Slovník naučný, má v místních dějinách velmi značné chyby.

Je veliký omyl, soudí-li se, že citování do podobných polo-populárních děl nepatří. Kdo by citoval každou hloupost, se-směšnil by ovšem všechno, není potřebí citovat literaturu k poznatkům, které náležejí k obecnému vzdělání, ale musí se citovat každý důležitý údaj speciální, tak aby i po letech kontrola byla možná. To se velmi často neděje, někdy z ledabylosti, jindy úmyslně. Snad se domnívá pisatel, že by v očích čtenáře ztratil, kdyby uvedl pramen. Možná, že ten důvod někdy i platí, venkovský čtenář rád podceňuje a článek, který literaturu uvádí, označí jako opsaný. Ale to je malichernost. Článek, který není mým duševním majetkem, mou vlastní prací, nemá-li řádného citátu, může mne velmi poškodit. Na str. 63 v článku „Vzácné rostliny na Kostelecku a Rychnovsku" nalézám údaj, že ve Velké Čermné u Orlice roste mucholapka (Dionaea musci-pula). Tato rostlina však vůbec v Evropě v přírodě neroste, pochází z amerického poloostrova Floridy a je to rostlina teplých krajin. Několik řádků výše píše se správně, že u Borohrádku roste rosička okrouhlolistá; latinského názvu u ní autor ne-