uvádí, ale u výše uvedené mucholapky výjimkou, jakoby úmyslně, latinský název přidává. V obou případech jde zajisté o touž rostlinu. Kdyby bylo řádně citováno, odkud je údaj vzat, poškozovalo by to sice pisatele ještě jako odborníka, ale hlavní odpovědnost by padla na toho, kdo tuto chybu napsal první. Výše je sice v úvodu jmenován profesor Kopecký, ale je vyloučeno, že by omyl pocházel od něho.

Není potřebí uvádět literaturu v každém článku zvlášť, naopak je lépe uvést díla stěžejní ve zvláštním oddíle „Literatura", citáty doslovné označovat pouze zkratkou autora, v ostatním pak lze vyznačovat pouze doplňky, případně opravy. Oddíl „Literatura" považuji za nezbytný, nejen proto, že umožňuje kontrolu údajů, hlavně však proto, aby mladým ukázána byla cesta k další práci. Po této stránce hřeší se tolik, že nepovažuji za potřebné dokazovati to nějakým zvláštním příkladem.

Malou poznámku k udávání lokalit rostlin opravdu vzácných. Zavrhuji to naprosto. K tomu jsou prodromy, ale ne populární sborníky, které proniknou i do malých vsí. To znamená vydat rostlinu nerozumnému plenění a mnohá v důsledku toho úplně vymizí. Pokud jde o formu příspěvků, .nelze ovšem nic předpisovati, ale dal bych ru'ednost hutným informačním článkům, bez slohových příkras a bez návodů pro školní úlohy. Ty přívěsky dovede přidati každý učitel, jemu je třeba především historické, přírodopisné atd. látky. Považuji také za sporné, mají-li být ve Sborníku zpracovány biologické skupiny (les, louka, pole, mez, potok, bažina, rybník, hory) a nevytýkal bych nic knize, kde by to bylo, právě tak jako té, která by to vynechala. Totéž v menší míře platí i o ročních počasích. Ale jakmile se s něčím podobným začne, pak je to nutno provést systematicky. Trapně působí takové trosky větších plánů. Proc jsou v knize, když celku netvoří a souvislost s ostatní látkou není dost jasná? V „Píychnovsku" je pátý oddíl (str. 74—83) „Vycházky přírodojúsné". Obsah: Vycházka k rybníku černíkov-skému; letní vycházka k Ivanu u Rychnova n. Kněžnou; vycházka z Doudleb k Erbenově borovici u Kostelce n. O.; u rybníka v lese. Víc nic. Tedy dvakrát vycházka k rybníku, třikrát do lesa, z toho jednou ík starému stromu. O ostatních biologických skupinách nic. A při tom probírá článek poznatky, v nichž není pro okres (ba ani pro zemi) charakteristického docela nic.

Právě tak je to s vycházkami historickými (oddíl devátý, str. 181—189), které jsou tři: Po stopách Českých bratří, vycházka na hrad Potštýn a vyjížďka do Litic. Jiných historických památek jako by okres neměl. Nebylo by mnohem a mnohem účelnější, kdyby kniha přetiskla potřebné partie ze Sedláčkových Hradů, zámků a tvrzí? Kolik by tu bylo nesmírně zajímavé látky, týkalo by se to téměř všech historických míst v okrese, na něž Sborník jinak může ukázat jen ve stručném přehledu. Sedláčkovy knihy (právě tak jako Bílek, Zoubek,