jak ji hostinský hanebně očernil, odjede do Štrasburku a tam zlolajce usvědčí. Je hned zatčen, musí vrátit muži uloupené jmění a sám se navždy z města vystěhovat. Tak Karolinka obhájila své cti a nová láska se jim vrátila do domu.– – –

Tato povídka, rozmanitě broušena, koluje hojně v ústech našeho lidu. I v Podkrkonoší mnozí mně ji vyprávěli (Procházka v Kacanovech, Janečková v Trotině a j.), ovšem sytěji a pružněji, nežli to dovedl Hýbl.

Poznámka red.: Tato povídka byla v literatuře přečasto vzdělávána, nejznámější jest povídka Boccacciova (2-ého dne č. 9), byla podkladem Shakespearovy Cymbeliny, a j, srv. Lee, Decameron 42. U nás byla Kronika o Perytonovi, měštěnínu římském a synu jeho Dyonyďovi často otiskována od sklonku 17. st, srv. Máchal v Národopisném Sborníku III, 14, srv. ještě V. Tille v Národopisném Věstníku X, 86, kde sestaveny ohlasy této povídky v českém podání lidovém, ve sbírkách našich pohádek. Hýblova povídka souvisí patrně úže s německým lidovým čtením, které uvádí Máchal ve svém pojednání, str. 18, a které bylo potom v Uh. Skalici otiskováno.@AR[jpa.

@--------------

Nejsou neznámi patroni svatí, skuteční i smýšlení, sv. Korona, sv. Kryštof, sv. Tafriel a j., jež vzývali a k nimž se modlívali ti, kdož hledali poklady. Méně povědomo, že také sv. Am-betha a Hevera byly a rovněž k odkrytí pokladů dopomáhaly. Avšak v české literatuře, pokud vím, modlitby a návody podobné většinou kolovaly jen v opisech, pečlivě skrývaných před vrchností světskou i duchovní, aby nebyly konfiskovány.

Dvě skládání taková, patrně překlady, si opatřil a ještě jiná sháněl kdosi okolo r. 1750 v diecési litoměřické, a snad konfiskací dostalo se to všecko do biskupské knihovny, kdež dosud uloženo a mně před lety zapůjčeno.1) Tenkrát jsem úsilně pracoval o XVIII, stol., ale dnes, byv odveden mocnějšími živly nežli má vůle, sotva již se tam vrátím. Nemohu již jiti po stopách, a nerad bych, aby práce už vykonaná zanikla docela, třeba jsem se nedostal dále. Snad aspoň pouhé otištění poslouží jiným.

a) Pobožnost k svaté Panně a Mučedlníci

K o r o n ě,

obzvláštní pomocnici chudých a potřebných lidí a jistému (!) z takový chudoby a nouze spomocnici, k nížto přidané jsou litanie k sv. Kryštofu, mučedlníku božímu. Zpráva -a naučení o této pobožnosti. Kdo tuto pobožnost chce konati, ten musí předně zkroušeným srdcem ze svých hříchů [se] zpovídati, pak v novém mě-