vensko poznati. Příručkou také co do ceny dostupnou, neboť kniha o 680 str. stojí nyní 70 Kč, vázaná v plátně 90, v kůži 100 Kč.

Již básnické zarámování v jazykové částí čítanky je zcela nové. Původně jsem počítal s úvodní básní Ad. Heyduka, který ji odeslal ještě Fr. Bílému s doplňkem, přiměřeným době popře-vratové. Již rukopis sám projevoval smutný stařecký úpadek sil, a ten se projevil také ve tvorbě, ohlašuje brzký konec básníkův, který vskutku nadešel 6. února 1923.

Ježto 8. listopadu 1921 už předešel smrtí Heyduka Hviezdoslav, bylo nutno postarati se o básnické mluvčí z generace následující. Stal se jím s naší strany milý náš krajan a nadšený poeta Slovenska už od dob Heydukových, Fr. Táborský. A když ve víru politické práce zmlkla lyra Jana Jesenského i Ivana Kraska, moto Fr. Táborského z věštecké básně drahého pěvce Detvana a Maríny, Veliký pôst, určilo přímo, že odpověď na vroucí výzvu k vnitřní obrodě na oslavu našeho osvobození má býti z pera dědice otcovského talentu. A tak kniha vyznívá hluboce procítěnou prosbou za příští obrodného Ducha svatého od Martina Sládkovičova.

Největší pěvec slovenský, jenž na sklonku už svých dní s tak láskyplnou horlivostí se účastnil práce při budování společného státu československého, nemohl, ba nesměl zde chy-běti. Proto Hviezdoslavova dojímavá Spomienka v 1. výroční den našeho osvobození, která jinak nezaslouženě zapadla v málo přístupné Ročence Nár. shromáždění, položena sem na místo, kam časově vznikem náleží. I ona volá jako hlasy obou mladších, soudruhů Hviezdoslavových, aby z ušlechtěného života jednotlivců vyrostl zdravý a silný náš stát.

Ostatek knihy je naukový. V předmluvě starosta Mo-ravsko-slezské besedy prof. dr. Iv. Honí osvětluje jakoví, vyd. genesi Slov. čít. vůbec, a doslov redaktorův je širším rozvedením části, týkající se 2. vydání. Z něho tu budiž uvedeno upřímné doznání, že není tu plné jednotnosti pravopisné v části slovenské ani v názvosloví zeměpisném, a stesk na nedostatky tiskové (tiskárna na př. neměla typu 1), vždy citelnější,*) když je tiskárna vzdálena (v Hoře Kutné); proti vydání 1. je ostatně i v těchto příčinách viděti pokrok značný.

Místo prof. J. Barvíře, který pro popřevratový rozruch nemohl přepracovati svůj zeměvědný článek O Západních Karpatech, zeměvědným podkladem dalších článků je stať Vikt. Dvorského, Rozčlenění Slovenska vzhledem k obyvatelstvu. Ukazuje v ní, jak jsou povrchovými tvary určeny hranice mezi národním územím československým, polským a maďarským, popisuje jednotlivé sběrné kotliny Slovenska a dovozuje, kterak právě bohatá členitost půdy podporo-