význam Nitry, kdežto děvínské opevnění, hlásící se do 9. stol., dal prý možná vybudovati teprve Svatopluk.

Jan Bedřich Novák v článku Přemyslovci a Slovensko ukazuje, jak po zániku velkomoravské říše „sbírání slovanské země" vychází z kotliny české, a to od Přemyslovců. Stopuje všecky válečné výpravy knížat a králů českých na Slovensko, zvláště pak usilování posledních Přemyslovců o Slovensko již z příčin strategických, aby takto zabezpečeno bylo panství přemyslovské v Polsku. Spojení Polska s Čechami překaženo smrtí Václava III., čímž zmařeno i přimknutí Slovenska k oblasti západoslovanské říše.

Portrét sobeckého a proto nespolehlivého Matouše T r e n č a n s k é h o, jenž těže ze sporů o uherský trůn, dovedl valnou část Slovenska na dobu svého života zachovati pod svým samostatným panstvím, z péra Aloise Jiráska, zůstal také v tomto vydání bez proměny.

Nově zpracována' zde důležitá stať Čechové na Slovensku v husitském věku od Fr. M. Bartoše; Žižkovy výpravy, následující české panství za Jana Jiskry z Brandýsa a konečný pád Bratříků, dobře známý z velikolepé trilogie Jiráskova Bratrstva, zde došly vědeckého zpracování podle všech dostupných pramenů. Tyto další snahy o sjednocení národa československého byly zmařeny smrtí Ladislava Pohrobka, ale kulturní, sociální a ovšem i národní význam této periody byl dalekosáhlý tím, že podle slov Jiráskových, jimiž se článek končí, „duch český zesílil tehdy slovenský kořen". — Skvělé vítězství Jiskrovo u Lučence dochováno paměti naší i památným nápisem v Jarovské jeskyni, který tu reprodukován místo pochybného listu Bardiovským, a to v novém, správnějším opise prof. Rud. Urbánka.

Také Vojt. Sokol sebral velmi pečlivě všecky přístupné zprávy o Jednotě bratrské na Slovensku, aby z nich zjistil mnohem spolehlivěji nežli dosud, i odkud se brali Bratři-vystěhovalci i kde se usídlovali, osudy jejich církví a hlavně význam jejich pro Slovensko; a třeba Sokol v početním odhadu je velmi kritický a také opatrně určuje působení Bratří jen v celkovém rámci exulantů českých, jinak odkazuje až na další prameny archivní, přece právem varuje zase před podceňováním vlivu církevní organisace tak význačné, která zasáhla mocně na Slovensko osobou J. A. Komenského a j., dala Slovensku velikého malíře Jana Kupeckého i znamenité knihtiskaře. Článek Kvačalův Komenský v Uhrách z 1. vydání Slovenské čítanky zde chybí, ježto Šarišský Potok, působiště velikého učitele národů, zůstal Maďarsku. Jistě se vliv Komenského odtamtud projevoval i na Slovensku a je dotčen i v článku Sokolově, zvláště obšírným líčením styků Komenského s neblahým Mikulášem Drabíkem, které ilustrovány také vhodnými snímky rukopisů obou tak rozdílných krajanů.