nebyl dodáván, se vzácným porozuměním pro význam věci přispěl sem osvědčený již odborník Jos. Vydra články svými o lidovém stavitelství a o lidovém průmyslu uměleckém. Výklad o krojích lidových a lidové m a-j o lice slovenské, která má slavnou pověst i za hranicemi, podal známý znalec toho oboru Pavel Sochán hned v 1 vydání, a mohl býti se skrovnými opravami zde opakován. Týž národopisec měl v 1. vyd. článek o lidovém vyšívání. Když za přípravných prací k 2. vyd. SČ. dlel ještě v Americe, byla dožádána o nezbytné nové zpracování této látky pí R. T y v-š o v á. Tím byl nahrazen článek K. Medveckého z 1. vyd., jejž autor po převratu nemohl znova zpracovali.

Pojednání její, k němuž bylo použito dřívějšího článku So-cháňova, vyznačuje se tím jasným i srdečným rázem výkladu, který je vlastní všem pracím naší milé spisovatelky. O orga-nisaci museí slovenských, která zachraňují všecky tyto památky, bohužel valem mizející, poučuje nás J e š e k Hofman. Také články tyto jsou hojně doprovázeny novými obrázky.

Národopis, pro Slovensko tak významný, je i po stránce literatury tradicionální zastoupen v 2. vyd. SČ. úplněji nežli bylo možno toho dosíci v 1. První článek tohoto oboru, prof. O t. Zicha, týká se slovenských písní; je náhradou za článek Schneidra Trnavského z 1. vyd., který měl úkol obranný: srovnáním písně maďarské se slovenskou zjistit přednost Slováků i v oboru písně lidové na tomto poli. K němu se družil vroucí článek AI. Kolíska, Význam a umělecké zpracování slov. písně lidové. Prof. Zich pojednal především o vzniku a stáří lidové písně slov. zjišťuje cizí vlivy na ni a přechází pak ku přesnému rozboru jejímu po stránce textové, harmonické i rytmické, k čemuž připojuje srovnání písně slov. s českou a rozdělení písní slov. ve 4 skupiny. V závěru ukazuje na jedině správnou cestu, kterou lze dojiti také umělé hudby slovenské. Článek je dokonalý obsahem i formou a proti oběma článkům v předešlém vydání vyčerpává přes čítankovou stručnost látku znamenitě, v tomto pojetí tuším po prvé. Také pojednání o prvních sběratelích slov. nár. pohádek od Jiř. Polívky bylo již v 1. vyd. průkopnické. Když nyní autor vydal o této látce celý spis, přikrátil původní svou práci a Jiří Horák docelil jeho článek rovnocennou statí: Z dějin slovenského národopisu; podán tu přehled prací o ostatní literatuře tradicionální. V 1. vyd. byly místo toho jen některé zlomky z mytologie a pověr lidových od J. Holubyho a pak Medveckého lidopisný obraz Detva.

Jiránkovi Zbojníci spolu způsobili, že čítanka v 2. vyd. přesáhla rozměr stanovený. Nemohl jsem se odhodlati k tomu, abych obětoval tento článek, v němž se projevil předčasně zesnulý náš umělec větším tuším básníkem, nežli byl malířem A kromě toho ještě vtiskl se Jánošík se svou družinou tak pevně