str. 126
v imaginaci slov. lidu a oplodnil tak význačně umělou literaturu československou, že by stati z oboru národopisného bez něho byly jaksi neúplné. Vypuštěna tedy jen literatura o Jánošíkovi.
Vyvrcholením kulturních snah národa je divadlo. Stati jeho se týkající jsou proto i závěrem našeho sborníku. Maďaři vědomi jsouce národního významu divadla, dusili slovenské diva dl o, a článek o něm z pera Št. Krčme rýho právem je opatřen podtitulem: Z historie slov. ochotničíc, div. Je prvním výsledkem dotazníkové akce autorovy, a již z něho vychází najevo veliký význam, ochotnického jeviště na Slovensku za dob maďarských a nyní, když po převratu tak utěšeně se rozvíjí, také význam jeho osvětový vůbec. Osvobozením Slovenska se zrodilo důstojné Národní divadlo slovenské v Bratislavě; zajímavé, třeba krátké dějiny jeho, z kterých zvláště skvěle vychází najevo účinná pomoc se strany české, pocházejí od Jar. Honky.
Takto jsem vyčerpal obsah naší čítanky.
Pro čtenáře má býti rozhodující to, co v ní obsaženo, a vedlejší, kdo to píše. Ale je, zejména v nynější době rozvoje tiskového, přirozené, že široké vrstvy čtenářstva chtějí míti záruku, že je spisovatel opravdu spolehlivý. Proto po způsobu čítanek středoškolských nakonec přidány údaje životopisné všech přispěvatelů, se zvláštním zřetelem k Slovensku. Rejstříku osobního ani věcného, z něhož by nejlépe vysvitlo bohatství látky, se ovšem Slov. čítance pro veliký rozsah nedostalo.
Moravsko-slezská beseda, postaravši se o nové vydání své staré publikace, může tuším s uspokojením pohlíželi také na tuto knihu. Vykonala tím zajisté ve smyslu své kulturní tradice záslužný čin, snad smím říci právem, v duchu státotvorném, máme-li na mysli to, že Slov. čítanka v nové své podobě má býti spisem, vychovávajícím čtenářstvo — kéž co nejhojnější! — k té jednotě státního národa, jejímž výtvorem je naše republika československá. Autoreferát od J. Kabelíka.
@----------------------
Гласлник скопског научног лруштва. Книга I. свеска 1. Скошье 1925. 8°, str. 308.
Nový vědecký sborník začal vycházeti ve Skoplji. Jím dostává se srbské vědě konečně odborného orgánu, který obrací zřetel k vědeckému zkoumání Makedonie a Starého Srbska a který bude forem pro jeho výsledky se strany srbské.
Vydávání jeho náleží mezi první činy mladé vědecké společnosti Skop sko naučno društvo, která se po válce ustavila za týmž cílem, totiž všestranným probadáním Makedonie, zásluhou zejména prof. Tíh. Ostojiće. Společnost navazuje na počátky někdejšího Družstva za proučavanje Južne Srbije, r. 1914 založeného, jehož sotva počínající činnost byla válkou zcela zmařena, a v jeho tendencích vydává i nový sborník.
