str. 136
nost Plzeňska, ale tím spíše by každý uvítal s radostí, kdyby jako ústřední kulturní list shrnoval alespoň zprávy o ní, zejména když musea zde sbírají pilně všechna Pilsnensia. D. Stránská.
@-------------------
O postupu prací na národopisném soupisu Plzeňska referuje ředitel Národop. musea plzeňského p. Lad. L á b e k v VIL ročníku (str. 79) sborníku Plzeňsko takto: „Až na malou výjimku vedou si spolupracovníci velmi čile a materiál roste v pravém smyslu slova přímo „pod rukama". Od měsíce března konány jsou pravidelné společné vycházky do okolí a probráno již s větší čáisti Blovicko a částečně Štěnovicko. Jednatel Klubu fotografů amatérů pan Gustav Kautzký obětavě se stará o pořizování snímků a v novější době připojil se k němu i další člen Klubu pan Skoula. Žel, že práce tak důležitá jest finančně bez podpory. Vede ji Národopisné museum Plzeňska, a to, jak známo, nemá na růžích ustláno. Spolupracovníci jezdí „za své" (i „po svých") a s fotografováním není to mnohem lepší. Soustavná sbírka snímků lidových staveb vyžádá si sama nákladu nejméně 10.000 Kč a jest pochybné, stačí-li tato částka vůbec. Na 500 vesnic třeba navštíviti, se starými lidmi pohovořiti, popsati kroj, zvyky, písně, zaměstnání, pro-hlédnouti obydlí, zaměřiti je, vyfotogtrafovati. Na mnohá místa třeba dvakrát i třikrát, často překáží vrozená nedůvěřivost lidu, rozpovídá se teprve, když se pochybnosti rozptýlí. Ale pak je radost z toho, co vzácného se ještě zachovalo a sešity plní se nedoceněnými poklady a doklady domácí kultury. Ani sbírky musea nevyjdou na prázdno. Není řídkým zjevem, když účastníci exkurse na vlastních bedrách odnášejí všelikou kořist, jmenovitě staré nářadí zemědělské a pod., z upřímného nadšení pro dobrou věc. Budiž jim za to dík, neboť jiného jim (Národopisné museum poskytnouti nemůže." jh.
@-------------------
Od Hoiácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy. II. 1924-5. Sešit 1—10.
Dřívější Podyjí a vlastivědný sborník kraje jihlavského spojeny byly úsporně a ke svému prospěchu v jeden list, jehož řízení se ujal zasloužilý národopisný pracovník, řed. J. F. Svoboda. Přinesl sborníčku nejen zkušenosti, nýbrž i bohatství pro léta shromažďované látky a .získal mu cenné příspěvky, povzbudiv zároveň vhodnými dotazy intensivnější činnost sběratelskou. Program sborníčku vymezují již jeho určení široké veřejnosti a nepatrný rozsah (160 str.), které diktují i popisný ráz obsahu. Vedle geografických článků, vedle historických statí, mezi nimiž přední místo patří studii dra Jos. Volfa K dějinám knihtisku v Louce a ve Znojmě, a vedle hojného materiálu z archivů a místních kronik pozornosti zasluhují příspěvky čistě lidopisné. Marie Krejčů Vzpomínky z mládí na rodiště a Boží metla, J. Starého Ondřejské hromady a staré obecní účtování, Ant. Urbánka Rychtář na vsi a j. poskytují plno věcných údajů o bývalém životě a zvycích lidu. O rozšíření Horáků a významu názvu Horáci-Podhoráci uvažuje sám redaktor J. F. Svoboda a kromě toho s Jos. Smetanou uveřejňují řadu nových zápisů tanců, AI. Jos. Pátek otiskuje zajímavější data ze starých pamětí Brtnice Trhové a Met. Kubíček přispívá zápisy místních podání a pamětí. Mimo to uveřejňuje sborník množství jiných drobnějších zápisů folkloristických. Zejména rubrika Z dávna i dneška na obálce listu vyplněna je drobnými popisnými záznamy, které každému, kdo se bude za-bývati vlastivědou západní Moravy, poskytnou mnoho látky. Obsah sborníčku vypadl vskutku bohatě a po mnohé stránce může být jiným vlastivědným sborníkům příkladem. D. S.
@----------------------
Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu. IV. 1925-6. Číslo 1—7.
V obsahu pečlivě a odborně řízeného sborníku převládá zájem historický, který obrací pozornost zejména k archivním památkám а vynáší poučná da/ta o minulosti kraje a životě v něm. Vedle statí prof. J. V. Šimáka:
|
|
