str. 137
P. Václava Plachty kronika svijanská a Farnost dubská v XVII. věku, které obsahují nejeden údaj o poměrech4lidu, zajímavé jsou zejména Jós. Škody Místopisné paměti Českodubska, úvaha J. Hájka Kde bylo Ratibořsko nebo Latibořsko a .F. Šimáčka Z archivu města Bělé. Z folkloristických příspěvků vyniká další pokračování sbírky Jaroslava Menela: Rok pořekadel, pověr, pranostík a zvyků na Mnichovohraclištsku, obsahující popis zvyků jarních. Sbírka uvádí mnoho látky, mnohdy cenné doklady, škoda jen, že nebylo jí dodáno větší váhy přesným zaznamenáním původu, nebyl vzat 'zřetel k variantům a rozšíření, ani k současné životnosti zvyků, což činí sbírky zvykoslovného materiálu, většinou se opakujícího, cennými. Poučná je črta V. Větvičky: Něco o staré škole ve Čtveříně a Přepeřích a vzpomínka V. Havla na Miladu Prokopovou, vzor Karolíně Světlé pro Krejčíkovu Anežku. V. Havel podal vedle toho příklad odborného zapisování tradic sbírkou Lidové pověsti. Hmotnou kulturou zabývá se jediný stručný náčrt Jar. Lhotáka, Košikářství v Bakově. Oddíly Různé zprávy a Literatura, zachycující všechny události, ke kraji pod Ještědem se vztahující, činí ze sborníčku dnes vskutku ústřední orgán pro vlastivědné poučení o tomto území. D. S.
@-----------------------
Vlastivědný sborník východočeský. Vydává vlastivědné museum pro východní 'Cechy v Chrudimi. Pořádá Dir. Karel V. Adámek. Svazek 2. Chrudim 1924. (Stran 183.)
Druhý svazek sborníku vydán byl na'paměť 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a řadí se do kruhu hojné literatury, významným výročím vzbuzené. Redakce sborníku, zcela ve směrnicích svého vlastivědného programu a svých snah po vědeckém zpracování látky, týkající se východních Čech, věnovala jej památce hrdiny, jenž na území výclíodočeském zahynul, a vyhradila jej otázkám s jeho osudy zde, úmrtím i pochováním souvisícím. Dr. F. M. Bartoš ve stati O čáslavské ostatky Žižkovy dokládá- řadou důvodů své tvrzení o jejich pravosti. — Dr. Lad. Haškovec opakuje svůj soud o totožnosti Žižkovy lebky a své vzpomínky na spory z r, 1911 (Žižkova lebka v nálezu čáslavském). — Dr. Josef Thomayer uvažuje o nemoci Žižkově (Smrt Jana Žižky). — V nejobsáhlejším příspěvku, Jan Žižka na českém východě, popisuje Dr. K. Adámek nejen historii jeho taižení oněmi kraji, nýbrž i příchylnost všeho lidu k jeho podnikání a vývoj celého hnutí až po smrt vůdcovu, dotýká se průběhu památného sjezdu německobrod-ského a nevyhýbá se ani otázce o Žižkově pohřbení. — 'Osudy Žižkova pole u Přibyslavě vylíčil podrobně Dr. František Půža. — Poslední studii věnoval Ferdinand Pochobradský ikonografii Žižkově (Jan Žižka ve výtvarném umění).
Východočeské museum v Chrudimi dokazuje vydáváním Sborníku osvědčenou usilovnou snahu a oddanost kraji. Nadějeme se pokračování.
D. S.
@------------------------------------
Vesnice tkalců. Vlastivědný sborníček podkrkonošské obce Studence u Jilemnice. Red. Ant. Šorm. Sešit II. 1926.
Mezi vlastivědnými sborníky zaujímá výjimečné místo. Je věnován jediné vesnici a okolí, nikoli okresu, a za úkol je mu vytčeno výhradně shromažďování vlastivědných zpráv, při čemž obzvláštní zájem je věnován stránce lidopisné. Přináší vesměs drobné příspěvky popisné а vzpomínkové, ale postupem doby zachytí jistě cenný materiál o životě české vsi v Podkrkonoší, právě tím, že bude materiál všestranný a na jednu obec omezený. V tomto sešitě individuální zprávy poskytuje snůška črt .Památná místa, Kapličky, kříže a sochy ve Studenci, které líčí nejen jejich historii, leckdy dost pestrou,^ nýbrž jsou i dokumenty k lidové psychologii. Skutečný zájem redakce o lid v každodenním životě dokazují obrázky iNa přástvě (L.), zároveň ukázka studeneckého dialektu, a Ve studeneckých hospodách před padesáti lety (Josef Exner). Ze zvykoslovných materialií zasluhují pozornosti Velikonoční národopisné paběrky, sebrané A. Šormem, a Ze studeneckých pranostík, zapsaných Jos. Šormem ještě za příprav k národopisné
|
|
