Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 138

výstavě v roce 1895, a sice pro pečlivě uváděný pramen, vypravěče, a pro dodatky o současném vztahu lidu k nim. (Několik tradičních vypravování a pověstí, příspěvky k historii, některé drobnosti a vzpomínka na Vidění a proroctví Kristiny Poňatovské v Branné dovršují pestrý obsah, ke kterému je přidána příloha šesti obrázků. Sborníček tento zasluhuje pozornosti.    D. S.

@---------------------

Sborník československé společnosti zeměpisné. XXXI. 1925. Sešit 1—8. Z obsahu: Zd. Lepař, Statistika židů v Československé republice. — Roubík Frant.: Ke vzniku první generální mapy silnic, pošt a mýt v Čechách z r. 1787. — Jiří Král: Poloninské salašnictví německých kolonistů v Podkarpatské Rusi.    D. S.

@-----------------------

Drobné umění. Výtvarné snahy. VI. 1925. Sešit 1—10. Z obsahu: Eed. A. Kavka: Jedlińsko hračky, příspěvek k rozvoji domáckého průmyslu v Orlických horách. — Alois Dyk: Naše lidové umění, výzva k záchraně lidového umění, zejména vyšívačského, textilního a k ochraně pracovnic. Navrhuje úsilnější propagování a pořádání výstav a jako sociální zabezpečení dělnic — udělení pozemku. — Jiří Stibral: Jak jsme rostli, vzpomínka k 25. výročí založení Záďruhy v Praze.    D. S.

@---------------------

Naše Zahraničí. Sborník Národní rady československé. Roč. V. 1924.

Z obsahu tohoto ročníku upozorňujeme na články dra J. Aueirhana: Naše zahraniční menšiny a Výstava národního rozvoje. — Dnešní stav československé menšiny v Maďarsku. — Dnešní situace československé menšiny v Rumunsku. — Několik poznámek k dnešní situaci československé menšiny v Polsku. — Pokud jde o situaci menšin v Polsku, autor poznamenává, že není příznivá. Menšina československá nedosahuje ani 100.000 osob a dělí se na tři skupiny: První tvoří potomci českých náboženských emigrantů z prvé poloviny XViIII. stol., kteří sídlí jednak v Zelově u Lasku a v okolních vesničkách, jednak v Kucově v okresu piotrkowském, pak ve Velkém a Malém Táboře a Čermíně u Bralina a konečně v Michaj-lovce a IMirotíně na Volyni. Do druhé skupiny autor řadí potomky vystěho-valců, kteří „odešli z Čech z hospodářských příčin" v letech šedesátých stol. XIX. a usadili se na Volyni hlavně v okresu dubenském, rovenském a luckém. Třetí skupinu tvoří „obyvatelé asi devíti slovenských obcí na Oravě a třinácti slovenských obcí na Spišskú", jež rozhodnutím velvysla-necké konference z r. 1920 byly odtrženy od Slovenska a přirčeny Polsku. Autor podrobně líčí situaci těchto jednotlivých skupin a na konci připomíná: „Československá menšina v Polsku byla by šťastna, kdyby se jí v ohledu národním tak vedlo, jako se vede polské menšině v Československu."    jh.

@----------------------

Prúdy. IX. 1925. Číslo 1—10. Z obsahu: Dr. V. Chaloupecký: Padělky staroslovenských zpěvů historických. — Dr. Ján Búsek: O národnom povznesení podk. Rusova — Arch. D. Jurkovič: Záchrana a podpora ľudového umenia výtvarného na Slovensku. — Dr. Kar. Chotek: Dr. Lubor Niederle.

    D. S.

@----------------------------------------

Ve íeuilletonu Venkova (23. II. 1926) pojednal prof. V. Tille o „strašidlech" v lidovém podání českém. Ukazuje, jak se stále opakuje několik základních typů „strašidelných" vypravování o vodníkovi, o duchovi, který chodí strašit do svého domu, o světýlkách, ohnivých mužích atd. Také zprávy o pokladech často zapisované sběrateli lidového podání nepodávají téměř nic nového.    jh.

@---------------------

Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes.

XX. roč. (1924). .Ses. 1—4.' Z obsahu uvádíme: Anton Mudrák: Aus vergan-


Předchozí   Následující