Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 139



genen Tagen. (Vzpomínky svitavského občana na události r. 1866.) — K. Ledel: Haussprüche und Inschriften aus Neudorf. — G. Tilscher: Der Wagenschmiermann. (Byl to český „kolomazník", o němž autor podává stručnou zprávu.)    jh.

@----------------

M o h r o л ы. Сборник монголо-ойратских сказок. Волшебный мертвец. Сказки. Перевод, вступительная статья и примечанія Б. Я. Владиыирцова Госу-дарств. издательство. Петербѵрг-Москва. 1923. Str. 119.

Jest to ruský překlad sborníku známého na západě pode jménem Siddhi-Kür z překladu Jülgova r. 1866—1868. Překlad je pořízen z ojrat-ského '(kalmyckého) rukopisu, který se nyní chová v Asijském museu Ruské Akademie věd v Petrohradě. V předmluvě poznamenal- překladatel, že překlad Jůlgův se zakládá na neúplném rukopise. A tak se nám teprve tímto vydáním ruským dostává celého sborníku, celého mongolského zpracování starého indického sborníku „Dvacetpět povídek Vetálových". Obsahem srovnávají se povídky tu přeložené úplně s povídkami přeloženými Júlgem. Liší se jen slohem a ve vlastních jménech. Úvodní slovo překladatelovo jest patrně určeno širším kruhům. Vděčně přijímáme připojený bibliografický seznam starších překladů této sbírky a spisů, że kterých se můžeme poučiti o sborníku Siddhi-Kůra.    jpa.

@---------------------

Beletristická literatura staroegyptská. Napsal dr. František Lexa. Nákladem J. Šna.jd-ra v Kladně 1923. Str. 218.

Staroegyptská literatura má, jak známo, veliký yýznam pro srovnávací studium pohádek. Prof. Lexa dotýká se ve své knize některých důležitějších problémů a proto budiž zde stručně na jeho knihu upozorněno. Rozbírá povídku, kterou zaznamenal Herodot, o Rhampsinitově pokladě, a dovozuje, že její hlavní momenty jsou zcela cizí egyptskému duchu a že byla asi vytvořena od Reků usazených v Egyptě; od nich ji slyšel Herodot, který ani neznal egyptského jazyka (str. 46—7). Podrobněji pojednal o staroegyptských bajkách (str. 95 nsl.), dokazuje, že staří Egypťané znali zvířecí bajky; myslí, že také clemotická bajka o lvu a myši jest původu egyptského (str. 96 nsl.). Z překladů ze staroegyptské literatury (str. 107—218) mají pro nás největší význam známá povídka „o dvou bratřích" (str. 198 nsl.) a povídka „o princi, jemuž byl předurčen osud" (str. 211 nsl.); jen kuse jest zachována povídka o princezně, jíž dobude, kdo se vyšplhá k jejímu oknu.

    jpa.

@-------------------------

Ve stati „Naše hádanky" (NVČ. XVIII., 1 nsl.) zmínil se prof. ďr. V. Flajšhans také o známé hádance reichenauské o ptáku^bezperáku. V Archi-ves suisses des trad. popul., roč. XXV., seš. 4., -zabývá se touto hádankou Adolf Jacob y v článku „Zum Rätsel vom Vogel federlos". Sleduje vztahy hádanky k některým formulím izaříkávacím a jeho bohatě doložená stať zjišťuje, že hádanka byla původně zapsána latinsky a je patrně původu knižního. Jacoby soudí, že pokus A. Heuslera, který se ve XXIV. ročníku Archives suisses snažil clokázati originalitu německé hádanky, sluší pokládati za konstrukci sice obratnou, která se však nesrovnává s fakty.

    jh.

@--------------------------

Archives suisses des traditions populaires. R. 1925, sv. XXV. Z obsahu tohoto ročníku: Albert Hellwig: Mystische Verbrechensbekämpfung. — Ba-sile Luyet: Legendes de ßaviese. — M. Sooder: iSagen aus Rohrbach. — Waldemar Deonna: Rosaces et entrelacs. — Gottlieb Binder: Aus dem Volksleben des Zürcher Unterlandes. — O. v. Gtreyenz: Totentanzlieder. — J. iBeuret-Frantz: Faune fantastique jurassienne. — H. S. Aubert: La célé-bration du Feuillu et de la iReine de Mai dane la campagne genevoise. Kromě těchto statí ještě bohaté drobné příspěvky a hojné referáty.    jh.

@--------------------------


Předchozí   Následující