místností, které přeplňují a nemohou být tedy obecenstvu přístupny. Svízelným desetiletým trampotám s nedostatkem prostoru věnována je celá kapitola, kterak jsou stísněny jak historické sbírky a archiv tak i knihovna a sbírky přírodovědné. Teprve letos dosáhlo se úspěchu potud, že se přírodovědnému oddělení dostalo bývalé vodárny, čímž je umožněn jeho další vývoj, a městskému archivu byly přiděleny zatím tři místnosti na radnici a v jejím, sousedství pro uložení materiálu. Podle zpráv o výzkumných pracích pracovalo se o-archeologických vykopávkách ,á získán byl hojný materiál. Pro příští rok je připravován výzkum mohylových pohřebišť v okolí Horní Kamenice.

Národopisné museum Plzeňska přihlašuje se opět řadou námětů a podniků. O vánocích uspořádalo výstavu jesliček, kde byly vystaveny velké jesle příbramské z první polovice XIX. stol. s romanticltou architekturou paláců a chrámu, mechanické jesličky Plzeňana B. Knotka s cirkulujícími daráky a nové vkusné a složité jesle učitele Noska. Touto výstavkou vstoupilo museum v nový rok ve znamení zápasu o místo a prostředky. Výstavka mohla být uskutečněna toliko v místnosti kanceláře, která musila být proto vystěhována, a účel její byl především praktický. S novou budovou na Borech, kterou slibuje Národopisná společnost postaviti vlastním nákladem, nemůže se prozatím počítat, protože obec nedala dosud k disposici pozemku. Nového prostoru může se tedy dosahnouti toliko změnou instalace. Proto se odhodlala správa musea k některým změnám.' Zejména chce přiřaditi lidové kroje k výšivkám v II. poschodí budovy, což bude jistě jen účelnější, když bude celek s částmi pohromadě. I průjezdu má býti ještě více využito pro sbírku památek technických (doprava, pošta, domácí vynálezy a pod.). Ze skupiny řemesel, obchodu a. průmyslu zamýšlí správa musea vytvoriti rozsáhlé oddělení technické retrospektivy, kde má být znázorněn celý obchodní a průmyslový rozvoj Plzně. To je jistě podnik velkého významu, pro jaký jinde bývá zakládáno samostatné museum. Bude jistě vyžadovat i větší obětavosti plzeňských průmyslníků.

@-------------------

Věstník musejního spolku města Rakovníka. Číslo 15, Rakovník 1025. Stran 76. Pěkně vypravená ročenka věnována je místním vlastivědným zájmům а svědčí o všeobecně kulturní činnosti spolku.- Zahájená je posmrtnou vzpomínkou J. Rennera na inž. Jana N. Michálka, prvního dlouholetého předsedu spolku, a zároveň na počátky. musea před 16 lety založeného. Dále následuje pokračování stati Václava Kočky (přehled historických dat o zaniklých osadách na Rakovnicku). Jos. Koníček zašel do probuzen-ských dob a vylíčil činnost a význam lidumilného vlasteneckého lékaře-buditele Matěje Dobromira Stembery a Jan Renner dokončuje národopisnou monografii o Hvozdě. Na řadě zůstaly poslední kapitoly o kroji, o zvycích a o lidovém umění, v celku mnohem stručnější než předešlé. Popisovati kroj dávno odložený je jistě dnes obtížné a právem stěžuje si autor do musejního materiálu, který většinou nemívá určen svůj původ. Ale přece srovnání s ním bylo by důležité. Ve středních Čechách nebylo tolik krojových zvláštností, aby se ve Hvozdě objevily koženky, jejichž otvor napřed zakrýval se kusem kůže „vpředu připevněným tak, že volně visel" (str. 49), anebo ženské šněrovačky, šněrované toliko vzadu, aby byly přepínány ještě jedním nebo dvěma pásky (str. 52). Kapitola o umění hledí k dnešnímu stavu. Odtud i o tradicích a písních stručná poznámka, že s přástkami zanikly, což jistě nelze tvrdit tak absolutně. Byla by to však sama o sobě kapitola, vyžadující zájmu odborníkova. Nehledě k- tomu, zasluhuje tato monografie ve svém celku veškerého uznání a zasluhuje i následování. Proč jiné ročenky a vlastivědné sborníky opomíjejí skutečné studium lidu a zevrubnou sběratelskou práci, dosud tak významnou?

Jako poslední stať ročenky uveřejňuje prof. Jan Soukup příspěvky k významu slova palec, kterého dodnes užívají na Rakovnicku ve smyslu prst. Autor uvádí i rozšíření tohoto archaismu a dosavadní doklady.