„destičkách" toliko uzoučké bílé nebo konopné „tkanice" ke gatím.

Výroba „zinek" k šatstvu a zrebných „rohů" k plachtám pomocí krosienek byla rozšířena kdysi i po Trenčansku u Váhu v okolí Iľavy a Beluše, ale zašla povětšině před 40—50 lety. Jistě že i jinde kvetla kdysi hojněji.

Pro nářadí ke tkaní tkalounů, pro destičku, uvádí Vydra název „krosienko". Na západním Slovensku je obvyklý název krosienka (pl. n.), které zní podle dialektu v Nitransku „kro-sínka", v Trenčansku v Porube „krosianka". Vedle toho je v Nitransku však všeobecnější pojmenování „destička" a jména kro-sínka užívají jen stařeny. V Beluši v Trenčansku pamatovala se stará, téměř osmdesátiletá „zemanka" Benjaková na název „brdo", který je nad jiné významný. Gavazzi zakládá na něm (u. d.) teorii o vývoji slovanského stavu a snaží se dokázati, že Slované již v pradomovině znali stav s horizontálně položenou osnovou.8) Dosud doloženo je pojmenování brdo pro tkací destičku z Bílé Krajiny (Carniola VI. 1915 s. 153) a z území běloruského a maloruského (Gavazzi, s. 14, 15). Nyní přistupuje k nim tedy i Slovensko, nehledíme-li ovšem k nejasné zmínce v Loosově slovníku (Josef Loo-s, Wörterbuch der slowakischen, ungarischen und deutschen Sprache, Pest 1871), kde je brdo vysvětlováno mezi jiným i jako Scheibenkamm. Další pátrání mezi lidem ukáže snad více, při čemž staré heslo Wörter und Sachen, s každou věcí vždy i název, uplatňuje se znovu v neztenčené důležitosti.

V uvedeném článku v N. Věstníku zaznamenáno je vedle druhých i krosienkové tkaní čípek z Poruby v Trenčansku a obrácena je pozornost na jejich obzvláštnost. Ženy robí si tu pomocí krosienek z barevné vlny velmi pěkné „čipky" k čepcům nad čelo. „Aby vytvořily zoubky, nechávají outek pře-čnívati po jedné straně zubatě a neutahují ho. Jest to jistě starý druh krajkových pokusů mezi lidem, jaký jsem dosud nenašel nikde jinde na Slovensku." (Str. 33.) A dále je zdůrazňován jako doklad pro teorie R. Bíbové: „Také tento> krosien-kový druh práce v této obci může odůvodňovati názor sl. Reg. Bíbové a Marie Smolkové v knize „Krajkářství lidu československého", že paličkování vzniklo z tkaní těchto tkanie a že jest to stará původní forma slovanská pro paličkování. Velmi stará ovšem je, ale nelze zatím tvrditi, že původu čistě slovanského."

Tyto čipky jsou na Slovensku vskutku ojedinělé a zajímavé. (Obr. 2.) Omezeny jsou jen na oblast Poruby (je to Horná Po-