str. 195
koupi i při sňatku, jako na příklad prohlídka nevěsty a prohlídka zboží, nedává nijakého důvodu, abychom je stavěli v příčinné spojení. Kromě toho Kosven dopouští se metodologické chyby, objasňuje jeden obřad pomocí druhého podobného, při tom někdy málo podobného- (jako na př. srovnává-li označování zboží se stříháním vlasů nevěstě), vzatého u národa velmi vzdáleného svou kulturou. P. Bogatyrev.
@----------------------
Георгий Синюхаев. Островский и народная песня. (Светлой памяти A. А. Шахматова). Известия отделения русского языка и словесности Российской Академии Наук 1923 г. Том. XXVIII. Ленин-град 1924. Стр. 9—70.
Autor si vzal za úkol „ukázati originální vzory národní písně, zapsané nebo vybrané Ostrovským a umístěné v celku nebo v úryvcích v celém souboru jeho spisů; vyhledati a možno-li, vyjasniti ty písňové skladby, které, abychom užili slov Puškinových, Ostrovský „смастерил сам" na osnově elementů národního písňového tvoření, jež si osvojil".
Prováděje résumé své práce, Siňuchajev dochází k těmto vývodům:
1. Ostrovskij byl veliký znatel národní poesie, které sei s láskou věnoval již v polovině čtyřicátých let, stýkaje se přímo s lidem (cestováním po Volze atd.).
2. Písně, vložené jím do úst jednajících postav jeho her, jsou z největší části originální lidové písně a vyskytují se především ve hrách z národního bytu.
3. Ostrovský dává přednost vlastním zápisům písní před knižními texty.
4. Aby dosáhl celistvosti uměleckých dojmů někdy, jak lze postihnouti, sahá k stilisaci národních písní (zvláště v skladbách „Снегурочка" a „Воевода").
5. Různost motivů národních písní, s nimiž se setkáváme u Ostrovského, je překvapující: zcela odpovídá pestrosti dojmů a zážitků, zrcadlivších se v jeho tvorbě. Vedle písní lyrických, obřadových, svátečních, „chorovodných", tanečních, písní, jež se zpívají při hrách, milostných „протяжныя", „разгульныя", satirických a j., jsou tu i epické, historické, nižší epické, duchovní verše.
6. Kromě bohaté zásoby národní písňové poesie nacházíme u Ostrovského překrásné vzory pohádky (pohádka Nedvigy), přísloví, „прибауток", hádanek („Бедность не порок" a j.)
7. Živé sledy vlivu národních písní lze zjistiti také v jazyku jednajících postav některých her.
Při srovnání písní, jež vešly do her Ostrovského-, s národními písněmi, autor užívá velikého počtu sborníků národních písní, starých „pěsenníků" a vlastních zápisů lidových písní. Je jenom divné, že autor při svém srovnání neužil sborníků ly-
