Проф. K. Войле (директор Лейпцигскогоэтнографического музея): Этнография в Германии до, во время и после войны. Пе-ревод c рукописи. Беседа. Журнал литератури и науки, издаваемый при ближайшем участии проф. Ф. А. Брауна, М. Горького, В. Ф. Хода-севича. № 6/7. Третий год издания. Эпоха. Берлин. Стр. 404—435.

V živém a populárním výkladě podává prof. K. Weule náčrt

0 stavu etnografie v Německu do války, ve válce a po válce.

V kapitole „Do války" obírá se autor organisací etnografických museí v Německu, prací německých etnografických expedicí a historií rozvoje etnografických studií v Německu, zejména novými metodami, dosaženými v tomto oboru německými učenci.

V kapitole „V době války" autor zaznamenává, že byloi nutno téměř zcela přerušit „polní" práci v cizích dílech světa, zejména mezi primitivními národy. V době války vedU „polní" práci vně Německa jen dva němečtí učenci, kapitán Detzner v německé Nové Guinei a prof. T. Preuss v jižní Americe. „Co bylo- zameškáno nedostatkem „polní" práce v cizích dílech světa,, snažili se dohonit v přístupných, blíže ležících místech, především na jevišti vojenských operací na východě a jihovýchodě a neutrálním severu. Pravda, zde se nikde nemluví o prvotních národech, ale baltské kraje, Polsko, Ukrajina a balkánský poloostrov uchovávají ještě takovou spoustu zajímavostí v lidovém životě a tolik kulturních přežitků, že každý skutečný etnograf najde v nich hojný materiál pro svou práci. S počátku několik velkých museí poslalo tam odborníky a později ujala se práce sama vojenská správa a organisovala ji ve velkých rozměrech, při čemž byly ustaveny v jednotlivých oblastech komise pro prozkoumání kraje. Geografické a etnografické výsledky takových prací v Polsku byly patrny už v objemném vydání textů a atlasů. Pro ostatní oblasti musíme chtěj nechtěj čekatl na lepší časy.

V každém případě válka přivedla nás etnografy k tomu, že jsme objevili konečně i Evropu. Sotva přepínali ti, kdo říkali, že v jiných dílech světa známe každé místečko a každý kmen, zatím co nemáme pojmu o základech evropské kultury. Po válce, pro těžké materiální podmínky a nedostatek prostředků vědeckých ústavů, soustředila se práce jenom doma."

Potom se autor obírá novými německými pracemi v antropologii a etnologii, zejména pojednává o teorii konvergence v etnografii. Nakonec autor zdůrazňuje, že etnografie začíná v přítomné době v Německu pronikat nejen do vyšších škol, ale

@----------------------------