str. 201
Antonín Šorm: Pověsti o českých zvonech. Praha 1926. Nakl. V; Kotrba.. 8° str. 64.
Autor, od let již si shromažďující látku o našich zvonech a zvoničkách, upravil prozatím tento výbor pověstí českých. Zařadil na 70 vypravování o původu a osudech našich zvonů podle pramenů většinou tištěných. Materiál knižky nehledí zatím k variantům, neudává všude pramen a nezpracovává látky. ,Te jen výrazem piety k našich legendám a pověstem a výzvou ke sbírání dalšího materiálu k dílu soubornému. D. S.
@--------------------
Maksdonskí pregled. II., seš. 1—2. Rumuni mezi Timokem a Moravou od prof. St. Románského, sfir. 33—68. Sípis. procestoval celý ten severovýchodní kraj Srbska r. 1916 po 5 neděl, a podává podrobný statistický přehled toho obyvatelstva po jednotlivých okresích, přikládá ještě národopisnou mapu, podává též stručné po.známky dialektické, i snímky fotografické.—• Život a ráz Slovanů v době predhistorioké, str. 58—75. od L. Miletiče. — Hustota obyvatelstva v Makedonské vojensko-inspekční oblasti r. 1916 od prof. Iv. Stránského1, str. 76—85. — Ženský kroj v Galičniku i(Debrskoi) od L. Miletiče, str. 103—106. — Svatební obyčeje v Enidževar-darsku od téhož, str. 107—9, v místním nářečí, — Přísloví z města Ochridu, str. 109—111. Ukázky makedonských nářečí, str. 112—116. — Kromě článků jest několik obšírnějších recensí, zajímajících etnografa; zvláště třeba nvésti recensi knihy Skoplje i Južna Srbija, Beograd, 1925, str. 117—124. Historické, čistě jazykovedné a, polemickojpolitické referáty pomíjíme, ačkoliv na př. dlouhý referát L. Miletičův známé rozpravy Ed. Beneše: Slovanství a Slované za války a po válce, zasluhoval by pozornosti našich publicistů, třebas zásadně by bylo nutno postavili se proti němu. jpa.
@-----------------------
Srbská královská akademie vydala 1925 řadu děl etnografických, především tři svazky svého Srbského etnografického Zbomika. S v. 33 obsahuje 15 sv. druhého oddělení „Život i običaji národní": Archivska gradja za zanate i eisnafe u Srbiji od drugog ustanka do esnafske uredbe 1847 godine redakcí Tih. R. Gjorgjeviée, str. 47 a 317. Otištěny listiny o řemeslnících a ceších od r. 1818, cenný příspěvek k demografii a sociologii Srbska. Sv. 34 a 35 podávají pokračování díla Naselja i poreklo stanovništva, ѳѵ. 19—20, str. 502 a 726, i četné přílohy obrázkové i mapy. Podle známého osvědčeného plánu vypisovány: U žačka Crna Gora od Ljub, Pavlovice, str. 191. Vypisuje se předem daný kraj, jeho morfologické i hydrografické zvláštnosti, podnebí, dále hospodářské poměry, osady, jich ráz, vznik i rozvoj, starožitnoisti, sledy starších osad, a potom přistupováno k vlastní práci, stanovení původu osadnictva, a to se vyšetřuje v každé osadě zvláště, — Smederevsko Podunavlje i Jasenica od dr. Bořivoje Drohnakoviée, str. 198—395. ZI atibor od Ljubomira Ž. Mićiće, str. 398—502. Ve sv. 35 Mijaci, Görna reka i Mavrovsko polje, str. 122. — Bjelajisko Polje i Bravsko od Petra Ragjenoviče. str. 123—276. — Pouńe u Bosanskoj krajini od Milana Kara-noviče 281—655. V tomto silně pomahomedánštěném kraji vypisují se zvláště osady mohamedánske a pravoslavné a jich vznik, též ráz domů, též několik poznámek o psychické povaze obyvatelstva rozrůzněného náboženským vyznáním. Každá studie jest provázena velmi podrobnými rejstříky.
Samostatně byla vydána kniha: Vojvodina. Prilozi proučavanu naše zemlje i našega národa. Opšti deo, I. Bačka Prilozi proučavanu etničkih odnosa od sredine XVI. veka do 1921 g. od dr. Dušana J. Popovice, str. 155. Jest to důležitý příspěvek k demografii této země.
Konečně vyšla kniha: Erlangenski rukopis starih srpskohrvatskih pe-sama, vydán od prof. Gerharda Gesemana, str. 148 a 355. Jest to nejdůleži-tější publikace o jihoslovanské poesii lidové, a zahajuje novou dobu v jejím studiu. Rukopis nejspíše napsaný kolem r. 1720 obsahuje 217 písní, jest ifo tedy největší а ne.jstarší sbírka srbsko-chorvatských lidových písní.
|
|
