str. 202
Vydavatel rozebral převážně jazykový ráz rukopisu i písní, neboť jest to nanejvýše cenné, ba rozhodující pro původ písní. I tak činí velmi -pravděpodobným, že sbírka byla sestavena ve Vojenské Hranici. Rozbírá důkladně .zvláště metriku těchto písní, do jisté míry též jich obsah, ukazuje, že některé jsou zlidovělé písně. Kniha bude zajisté podkladem nových hlubokých studií o jiho-slovanské poesii. jpa.
@---------------------
Slavischer Grnndriss. Geschichte der Weiszrussischen Volksdichtung und Literatur von E. Karski]'. Berlin und Leipzig, Walter de Gruyter & Co. 1926, str. 202.
Jest to st-ručný a výstižný výtah z autorova monumentálního díla -o Bělorusech, jehož silný III. svazek má 557 stran. Málem polovice knihy je věno-vána Lidovým podáním (str. 95). Úvodem slouží bibliografický přehled všech sbírek a studií o lidové slovesnosti, následují pak přehledné stati
0 zaříkadlech .(6—16), o obřadových písních (16—69) podle výročních svátků
1 podle význačných událostí v životě lidu, stručněji o jiných písních nepojících se s obřady, o příslovích i pořekadlech (71—74), o hádankách (74—76), o pohádce (76—88), o zbytcích hrdinského eposu a o náboženské poesii. Při těchto přehledech přihlíženo bedlivě také k formální stránce písní i prosy. Ovšem že všude bedlivě se uvádějí i sbírky, i rozbory, studie, místy též drobné po různých vědeckých časopisech roztroušené. jpa.
@-------------------------
P. Bogatyrev: Des Apparitions et les ětres surnaturelles dans les croyances populaires de la Russie subcarpathique, Le Monde Slavě III., Juillet, 1926, str. 33—34. Sestavena řada pověstí o upírech, nočních strašidlech, čarodějích i čarodějnicích, Vytknouti dlužno-, že se upír zdržuje zvláště u vod, má takto jisté shodné črty s vodníkem. Pozoruhodno, že čarodějnice se nemá po -druhé uhoditi, str. 43, jinak v čerta proměněna vrhne se na člověka. Dosti běžné jest, že se nemá po druhé uhoditi netvor, jinak oživne. Legenda o knězi vracejícím se čisti dlužné mše, jest dosti známá, již od středověku, srv. Étienne de Bourbone, ed, Lecoy de la Marche 354 č. 404. Etnograf. Zbir. XIII., 254 č. 435, XXXIV., 51 č. 673, 674, Šuche-vyč Hucuł. V,, 103 č. 65. —- Pozoruhodná jest myšlenka, že mytické postavy pohádek na př. velkorus-kých, Koščej Bezsmertnyj, Změj-Gorynič, Baba-Jaga nemají nijaké úlohy v demonologii toho lidu, a že naopak postavy běžné v.této demonologii, lôšij, -domo-voj, vodjanoj velmi zřídka pronikly -do pohádek. Obtížnější jest problém, smíme-li tyto pohádkové postavy p-řipiso-vati -demonologii praruské, atd. Zajisté nemůžeme z pohádkového- materiálu rekonstruo-vati jednotný obraz o Babě-Jaze a j. jpa.
@-----------------
Первисне громадянство та й ero пережитки на Украіни (Société primitive et les survivances en Ukraine).
Pod tímto názvem začala Ukrajinská akademie věd v Kijevě vydávati vědeckou revui, a leží před námi ses. 1—2, str. 152. Pod řízením M. Hrušev-ského působí kabinet primitivní kultury, kulturně-historická komise i komise historických písní. Od podzimu 1925 konaly společné schůze měsíční, a v nich -četly se četná pojednání i referáty -z těchto oborů. Stručné protokoly otištěny jsou na konci toho sešitu. Byly pak valnou měrou po vstupním slově M. Hruševského vydány v prvním sešitě nové revue. Nalézáme tu následující rozpravy: Duma o námořním dobrodružství Popovičově ((str. 1—35) od Kat. Hruševské. — Žňové obyčeje u slovanských národů v první době jich vývoje (str. 36—75) od Konst. Koperžynského. — F. Sav-čenko vydal stať Op. Markoviče, Narozeniny a krtiny (76—82). — Michajlo Hruševskyj píše o postřižinách a připojuje dotazník (83—86). Ludmila Ševčenko o obyčejích při zakládání budov též s dotazníkem i(87—95). Kat.
|
|
