Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 203



Hrušev&ká učinila vydaní pohádek Perraultových od P. Saintyves podkladem úvahy Pokus sociologického výkladu pohádek (96—111). Mich. Hruševskyj píše o nových svazcích francouzské ĽAnnée Sociologique (112—117). Konečne vytištěna neznámá stať Dragomanova, zpráva o italských a francouzských pracích o lidových podáních z r. 1883 {118—122). Nasleduje řada recensí .(str. 123—144). Konečně sděluje Pavlo Hladkivekyj hlavní vývody svých studií o Vděčném nebožtíku. Nápadno, že nezná resp. necituje Anmerk. HM. Grimm III., 491—516! Přirozeně nezná stať V. Tille.    jpa.

@----------------

Известія отдел. русскаго языка и словесности Академин Наук 1925 г. Т. XXX А. И. Лященко. Былина o Дюке Степановиче, 45—142.

Rek ruské epické písně ztotožňuje se s uherským Kralevicem Štěpánem z pol. XII. stol., který r. 1151 byl v Kijevô s uherskými jezdci a účastnil se jezdeckých turnajů. Podle písně pocházel její rek z bohaté „Indeji" — tu ztotožňuje spis. s Indjijí, městečkem v Sremu, kde prý Kralevic Štěpán měl své statky .a palác, který byl v pol. XII. stol. zničen od byzantských vojsk. Ještě jiné shody shledává spis.: v ruské písni připomíná se „Palač-gora" —. t. j. prý místní jméno v starých Uhrách hojné Palocz, Palocsa, souvisící s jménem národa Polovců, maď. „Palóci"; jest ovšem v Šaryš. stol. m. jm. maďarsky zvané Palocsa, ale od místního obyvatelstva slov. nazváno Plavec {Národopis. Sbor. IX., 102). Ještě jinými umělými výklady různých . drobných črt ruské písně snaží se důvtipný spis. dovozovati pravděpodobnost své hypothese.    jpa.

@----------------------

Jahresbericht den estnischen Philologie und Geschichte. Herausgegeben von der Gelehrten Estnischen Gesellschaft bei der Universität Dorpat. Bd. III. Jahr 1920. Dorpat 1926. Publikace důležitá pro etnografa, neboť obsahuje velmi důkladně 'propracovaný a bohatý přehled všech prací etnografických s podrobnými výtahy rozmanitých povídek s bibliografickými odkazy, hádanek, písní, pověr atd. v 3. oddíle „Volkskunde" str. 59—114. Též 4. oddíl .„Urgeschichte und Etnographie", str. 1.15—132 zasluhuje pozornosti.    jpa.

@--------------------------

Zeitschrift des Vereins für Volkskunde. 1925-26, seš. 3. Theodor Za-chariae: Etwas vom Binden, Sperren und Einkreisen (149—164), hlavně pokud jde o dlužníka, a též při jiných příležitostech, při svatbě zavírání svatebního průvodu a j. — Heinrich Marzell: Die Bibernelle in der Pestsage (164—174) — jakýsi hlas, obyčejně ptačí ohlašuje, že pomůže rostlina pimpinella magna či p. saxifraga, která se doporučuje od XIII. stol. — Albert Becker: Zur Geschichte des Osterhasen und seiner Eier (174—8). Bohaté zprávy a referáty o novinkách v literatuře lidovědné.    jpa.

@--------------------------


Předchozí   Následující