učiteľ svoju ekstrahižu, a druhu hižu ma, co dzeci školské še v ňej učab Pretim aľe pan učiteľ ňemal ľem jednu hižu ..."

V Prostonár. zábav. I. 299 (Súpis II, 230): „O ednem Kráľovi": „Dě bulo tam bulo v seděmďěsgateg sgedmeg kragině, za šerveným morom, za sjkľeňaným vrchom, za drewenou skalou". Stejně v pov. z Tekova (Súpis II, 293, vynech. ,,za dřev. skalou").

Takové úvody jsou také ve versích v novější době zapsaných.

Etnograf. Zbirnyk IX. 51: „Byu raz de ne byu u sedmdešatej sedmej krajińi za Červeným morjom, za šiďanom horom, za zlatými compľami, za žoutymi povereslami, za krivimi nosami tam de more s piskom obi-vali, žeby šja do neho doščki ne sípali" žil chudý člověk.

Nár. Hlásnik I. (1868) seš. 8. str. 184: V sedmdesátej sedmej krajině, kde jsou hluboké doliny a vysoké vrchy, kde žijí chudobní ale dobří lidé, tam žil kdysi také chudobný dudák.

Podobně v jiné povídce ze spišské stol. u Czambela 210 § 116: „Dze bulo tam bulo, v šesdzešatej śedzmej krajine, za červením morom, dze śe voda sipala a pjesek śe lál. Tam bul v jednej dzedziňe richtár."

Téměř stejně ještě ve versi z téže stolice (Czambel § 221 str. 442, Súpis II, 10): „Dze bulo tam bulo v sedzemdzesatej sedzmej krajine, dze se voda sipala a piesok se lal . . ." Podobně v rkpné předloze povídky7 Dobšinského (Prostonár. slov. pov. VIII. 47) v povídce z Hontu a v pov. z Tekova (Súpis II. 373).

Podobně a ještě obšírněji ve vytištěném tekstu povídky „Berona", který do tisku upravil J. Rimavský. Bylo to dodáno proti starším rukopisným tekstům (Súpis II. 128): „V sedem desiatej a siedmej krajine, za červeným morom a za dubovou skalou, kde bol svet deskami obitý, aby sa zem doňho nesypala, tam bol raz jeden kráľ".

Ještě jinak v povídce ze Spiše (Jan Grzegorzewski 7, Súpis II. 57): „Dzie sie stalo, tam sie stało, f siedemdziesiątej siudmej krainie za cerwonem morzem, za drewnianom skałom, dzie piasek hrabali a wiązali, boi jeden gróf, który mal sedem zámkow", z pomezí slovensko-polského.

Jinak zase obměněno ve versi z novohradské stol., z rukopisné pozůstalosti Czambelovy (Súpis II. 46): „De bolo tü bolo v sedemdesätej siedmej krajine v Anglickjej zemi virostlo drevo oceľovo, vrch dosahovau hen g nebi . . ."

Téhož úvodu užívali již starší vypravovatelé a upravovatelé povídek. Ad. Reuss ve sbírce Rimavského, jak tomu již bylo v jeho rukopisné sbírce v Cod. div. auct. A. 57—55 č. 14: „Dě bolo, tam bolo, v seděm-desjatej sjedmej krajině bolo, za červením morom, za skleněním vrchom a za drevenou skalou — bou raz jeden král..." Více méně doslovně stejně to přejali Bož. Němcová (I. 185 č. 27) a P. Dobšinský Vi. 30. Stejnv úvod má rkpná úprava pohádky „O sedmi havranech" (Proston. Zábav. II. 127).

Taktéž v tištěné versi povídky „Pijan" (Škultéty-Dobšinský 541 až 547) přidal P. Dobšinský proti rkpné předloze podobný ťivod: „Kde bolo tam bolo, ďaleko nebolo, len tu za humny, za vrškom, v sedun-