Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 234

odevříti" („která se děvka v hambalky lotruje a nemůže míti žádného plodu"; po tomto prostředku „přijde její lotrovství na svetlo a žádnými vymyšlenými čáry plodu z sebe nebude mocti vyhriati"); 69. „holuby osadit!" (skoro doslovně = č. 79 na 1. II'1 II. dílu); 70—76. proti škvoru v uchu; 77—81. pro vzrůst vlasu (79, 81. „komu moli vlasy jedí"); 82. „kdo chce míti kadeřavé vlasy"; 83. „aby vlasy rostly na lysině"; 84. „kdo chce míti bílé vlasy"; 85. „vši, hnidy v hlavě moří"; 86, 87, 182, 183. „dávení zastavuje"; 88. „žaludek zahřívá"; 89—91. „dávení krvavé zastavuje"; 92. „pokrmy k zažívání přivodí"; 93. „posilnění žaludku, aby netratil"; 94. „chuť k jídlu potracenou napravuje"; 95,

96, 107, 108 „proti fíku v zadku" (= „kdož má v řiti štěpnici" 95), rovněž tak 214—221 (některý lék tu arci hojí také leccos jiného);

97. „vole z hrdla shání"; 98. „žábu s tváři zahání"; 99. „tvář pěknou činí" (= I. 93" č. 153); 100. „nežity zahání"; 101, 102, 110, 111 proti „odznobení"; 103. „aby po opaření brzo a neb po od-znobení jiná kůže rostla"; 104. „aby se rána novou koží potáhla"; 105. „kost neb třísku uvízlou ven vyhání"; 106, 277. „psí prašivinu hojí"; 109. „od zimy zachovává"; 112—114. proti vším; 115—117. „pro francouzy"; 118. [a)] „konské roupy vyhání"; 118. [b)] „strnutí oudů napravuje"; 119. „O užitcích rosy sluneční"; 120. „proba proti ohni" (dále otištěná); 121. proti zimnici; 176. (po ztrátě č. 122—175 na chybějících nyní listech 154— 161. „klídvosr zastavuje"; 177. konský otok zahání"; 178. „když dítěti teminko spadne" (lék, který „těmynko wyzdwjhuge"); 179. „porušení dětí napravuje"; 180. „dryak dobrý" na „nemoci morní i jiné"; 181. „komuž nohy vzespod vypadají" („vypadané nohy hojí"); 184, 261. „prým zahání"; 185. „Kdo se znáči [znaczj]" t. j. znátčí, dostane nátku neboli nádchu (rýmu): „Kdož íe Vnaczj [tak i v rejstříku „Kdo íe Vnaczj" — unáčí, t. j. unátčí], vezmi semeno anyzové, vlož je na uhlí a ten dejm pouštěj do nosu a budeť lépeji" (hledíc ke Kottovým dokladům z Brauna a 'z Pelhřimovska nesvědčí zrovna tato slovesa o původu z východní oblasti našeho jazyka); 186. „proti svrabu a veškám na nádobí mužském, jin[a]k fficzlagum [m. filclajzům, srov. na okraji „ffilczlagzy"] neb muňkám, jinak stonožkám", srov. též 188; 187. „kdož má vešky v očích"; 189, 190. k uchování vajec; 191. „kostky ostuditi"; 192. „ostudu18) zahání"; 193. „ustalé oudy občerstvuje"; 194. „vrásky rozhání"; 195. „boule od tahu volům rozhání"; 196. „tvář jasnou činí"; 197—201. proti blechám; 202—207. proti božci dětinskému; 208. „chvístačku dobytčí pokojí" („když dobytek chvíště"); 209—211. proti očarování (211. „komuž bylo oučinkem zlým uděláno"); 212, 213. „proti přístrachům ďábelským"; 222. „zrno ječné zahání"; 223. „zahodení jehlou hojí" („kdož se nožem neb jehlou zabodne"); 224. „Vezmi hlavičky hledíkové a nos je při sobě: nebudeš se báti


18) Význam objasňuje recept: „Když človeka ostudí, vezmi vodu svěcenou z kostela ze tří křtitelnic, a kdož jest ostuzen, nechť sobe s ní tvář iimajvá, bude zase od lidí milován.'1

Předchozí   Následující