str. 245
jím podle tehdejší víry bylo nějak zasaženo lidské zdraví) do své snůšky přijal i rozmanité rady a recepty hospodářské; zvláště pro zemědělce (mezi těmito recepty zase přední místo mají zverolekárske a opravy kouzel a škod jimi působených, zejména na dobytku), dále zelinářské, sadařské, rybářské, pivovarské, ba i jeden návod ptáčnický.
To není věcí nevysvětlitelnou a neobyčejnou.
Dělba práce nepokročila ještě tak, že by byla vyloučena mnohostrannost zájmu, a snůška rad, hovějící rozmanitým potřebám života ještě nezapadlého do hlubokých kolejí jediného zaměstnání, ještě široce se rozbíhajícího, mohla se jen nadití příznivého přijetí.
Sám autor byl příkladem takové mnohostrannosti. Byl „služebník právní" (sluha při městském soudu), ale vedle toho praktický lékař, lékárník, jistě i sběratel léčivých bylin a drog a podle všeho i hospodář s dosti širokým zájmem tehdejšího drobného hospodáře.
Jeho snůška, obsahující i lékařské i hospodářské rady, není také neobyčejnou věcí v své době. Nechci se dovolávati tehdejších „Herbářů", z nichž na př. Huberův a Veleslavínův překlad Camerariová zpracování Mathioliho má v X'XXII.—XXXVIII, oddíle Registra (na 1. XxxxlP5 a XxxxIII) samá hesla pro rady hospodářské obsažené v textu a k tomu pestřejší než v našem díle:43) v „Herbářích" jsou takové poučky náležitou součástí výkladů o mocech a účincích bylin.
Vhodnější obdobou naší snůšky se mi zdají některé rukopisné svody. Tak rkp. universitní knihovny pražské XVII. E. 42, pořízený Mikulášem Prostějovským, rektorem v Bystrém, roku 1554 pro Hertvíka a Václava Žehušické z Ne-stajova a na Svojanově, má mezi přerozmanitými poučeními lékařskými (také o váhách apatykářských) bez ladu a skladu napsanými také rady proti housenkám na stepích, proti roupům konským, k lapání ryb na udici a „Lékařství koňská mistra Albrechta, lékaře císaře Oldřicha" (správně: Bedřicha).44). Rukopis universitní knihovny pražské, XVII. D. 4 ze XVII. století, koupený roku 1634 Ladislavem Jindřichem Častolárem Dlouhoveským z Dlouhé Vsi a na Vysokém a darovaný jeho manželce, paní Alžbětě Častolárové, rozené z Solopisk, „aby sobě lékařství lidem i pro dobytky zapisovala", obsahuje: 1. opis tisku z roku 1584 „O zachování dobrého zdraví, kniha školy Sa-
43) Na př. XXXII. „Někteří kusové a umění k hospodářství užitečná, a předně o tom, což k jídlu náleží": 1. „Syrové maso" (aby se uchovalo, ne-červivělo, nežraly ho myši, uzené maso chutné udělati), 2. „Vařené maso" (2 recepty a rada, „aiby maso brzo uvřelo"), 3. „Saláty, šalše a omáčky" (10 receptů), 4. „Kořenění" (3 rady), 5. „Jiní pokrmové" (10 hesel)... XXXV. „Někteří domácí kusové potřební": 1. „Písařům" (4 hesla), 2. „Barvířům a malířům" (příprava harev), 3. ,,Což k ohni náleží" (dělání troudu, prachu ručnič-ního, kalení železa), 4. „Voda a lázeň", 5. „Roucho a šaty" atd.
44) Jos. Truhlář, Katalog českých rukopisů c. k. veřejné a univ. knihovny pražské, č. 219 s podrobným rozepsáním látky.
