arciť popsaný jistými „charaktery" (písmeny), a jindy dokonce hostii s nápisem v pokažené latině („Pro febri", II. 177a č. 339); při tom při požívání této hostie se musí říkati „třikrát očenáš a třikrát pozdravení panny Marie od anjela Gabriele". Při jedné „opravě proti čarodějným babám" (II. 18a č. 133) se užívá „soli a vody na Boží křtění svěcené", jindy zase („komu jest uděláno, aby nemohl smetany svrtěti", II. 20|b č. 144) jen samotné „soli svěcené".

Při rozmanitýcli pověrečných prostředcích je pomocníkem nejen Bůh, ale i P. Maria neb některý svatý způsobem, který se zřejmě nesrovnává s evangelickým názorem o úctě k Bohu a o svatých.

Tak „o pravá d o b y t k a proti vlk u" (trochu úzké heslo č. 117 v II. 15*, prvního to kusu z „Všelijaké opravy proti očarovaní dobytka") zní: „Předně aby vlci dobytka nežrali, říkej tato slova, když máš ven dobytek hnáti ze dvoru na pastvu-Podíž, podíž, dobytečku boží, pod svaté Maří křídlo, tu se vlka neboj ani vlčice, čarodejníka ani čarodejnice, hada ani hadice, pauka ani paučice! Zamykám tobě, vice i vlčice, čarodějníku i čarodejnice, pauku, i tobě, paučice, ústa, aby tomuto dobytku nemohli nic uškoditi ani jeho vzíti ani vokrvaviti; a to vám přikazují mocí matky boží s pomocí svatého Petra. Toho mi dopomáhej Bůh Otec +, Bůh Syn f, Bůh Duch svatý f a po třetí řekni Amen. Pakliže kdo neumí čisti, napiš mu ta slova na cedulce, nechť je sobe do bičiště zavrtá a tím dobytek mrská: jest vec jednostejná."

Amulet proti zimnici, cedulka pověšená na krk s trojím přeříkáním otčenáše a pozdravení anjelského, má latinský nápis začínající invokací: „Jesus, Jesus, Jesus, Maria, S. Frantiscus, S. Antonius" (II. 161b č. 121), jiný prostředek zase („aby šenkýř brzo pivo odbyl" II. 12b č. 88, mnou otištěný49) operuje jmény 4 evangelistů, která, napraná tnJä říčici ouhrabeční spolu se jménem zloděje, „na kteréhož máš domnění", mají co činiti i při radě „ku poznání zloděje" (II. ,2a č. 6).

,S tím je příbuzné pověrečné vázání prostředků na některé svátky: na Štědrý den (II. 3b č. 20; II. 18a č. 32; II. 19b č. 139, 140), „před Božím narozením, před velkonoci, před svatým Duchem na jitřní, když bude kněz zpívati evanjelium" (II. 10b č. 68), „v Zelený čtvrtek" (II. 6a č. 56, 20b č. 147), „u Veliký pátek (II. 7b č. 47), „na velkú no>c" (II. 21a č. 149), -na isV. Filipa ia Jakuba (II. 7a č. 44; 9a č. 62; 21b č. 151; 165a č. 212; 170b č. 272), na den siv. Jana (II. 7a č. 45) atd.

Takové věci se- ml zdají u evangelíka se vzděláním, jaké měl náš autor, nemožnými, i když rád připouštím, že kázání čisté pravdy boží v životě lidu jistě nezničilo všecky zbytky doby předrefiormační po stránce zvykoslovné.