Vedle sivého úředního zaměstnání byl Kopřiva i „milovník umíní lékařského": nejen četl lékařské spisy, nýbrž i sám léčil.50)

Z této lékařské záliby a z tělchto lékařských vědomostí a zkušeností vzniká jeho veliká sbírka receptů. Hospodářské zájmy jieho a potřeby těch, pro něž psal, i příklad knih, kterých užíval, vnesly do ní i dosti rad jiných. S. I. dílem, far-maceuticko-therapeutickým, hotov byl 20. prosince 1640, s IL, pronášeným radami1 hospodářskými v nejširším slova toho smyslu, 28. února roku 1641. 496 hustým drobným písmem popsaných kvartových listů s 3180 odstavci, které přes nějaké snad opakování51) obsahují ne-li o něco více, tedy nejméně tolikéž rad, je opravdu svědectvím „pilnosti", se kterou svoji snůšku pořizoval. Podle hrubého odhadu byla by to kniha o nějakých 900 str. formátu a hustého tisku Ottovy Světové knihovny (nepočítajíc při tom okrajní hesla, která by se snad dostala v záhlaví receptů a pooet stran by pak zvětšila)). S poučkami lékařských autorit, jako Mathioliho a Hubera, se arci ve snůšce jeho octlo mnoho majícího ráz lidového tradičního fondu, ale to nepřekvapí toho, kdo si uvědomí, že sběratel je člověk z lidu a syn XVII. stol., a bude jen vítáno dějepisci kultury a badateli

0 životě našeho^ lidu.

Slohově velmi nedokonalá iatoi kompilace byla, patrně prvním, a jak se podobá, i jediným jeho dílem. Autor ji patrně pomýšlel vydati tiskem.52) Nedošlo k tomu a není divu: psána byla mezi dvojím švédským vpádem do Čech, v poslední třetině třicetileté války. Zůstala rukopisem a jím zůstane jako celek, třebas její materiál bude vyhledáván,53) jak tomu chce tato zpráva o ní, a snad bude i jmenována jako doklad, že

1 toto první, tvoření literárnímu tak nepříznivé období protireformace u nás nebylo tak jednostranně náboženské a jen konfesijně výbojné.