Národopis na pražském sjezdu antropologů.

Institut international d'antropologie má ústředí v Paříži a 14 odborů v jednotlivých zemích evropských i v některých koloniích. První kongres konal se v Lutychu r. 1921. Delegáti českoslovenští, univ. prof. dr. J. Matiegka a univ. prof. dr. L. Haškovec navrhli, aby příští sjezd byl v Praze. Pozvání bylo přijato a v září r. 1924 zasedali v Praze zástupci ústředí a jednotlivých odborů, z nichž hojnou účastí radostně překvapil zejména odbor polský. Protektorem pražského sjezdu byl pan president T. G. Masaryk a vláda republiky vydatnou podporou hmotnou usnadnila pořadatelstvu obtížný úkol. Podrobné zprávy o vnějším průběhu zdařilého sjezdu, jakož i referáty a přednášky proslovené v sekcích podává rozsáhlá publikace sjezdová, která vyšla letos v létě: Institut international d'antropologie. IIе Session. Prague. 14—21 Septembre 1924. Paris, E. Noury. 1926. Str. 640.

Podáváme čtenářům NVČ. stručný přehled referátů přednesených v sekci VI. (etnografie, folklore, náboženství) a VII. (linguistika).

Sekce VI.

1. Prof. Kaz. Moszyński (Varšava): Nynější výsledky etnografického badání na Polesi. (Resultats actuels des recherches ethnographiques en Polesie.)

Názvem Polesi (Polesie) se označuje území v basénu středního Dněpru a v poříčí Pripeti, t. j. bývalé gubernie minská a mohylevská (mimo části severní), jihových. část gub. grod-nenské a severní oblasti gubernií volyňské, kijevské a Černi-govské. Západní část Polesi náleží nyní Polsku, východní sovětskému Rusku. Je to kraj zapadlý a těžce přístupný, neboť jehličnaté pralesy pokrývající písčitou půdu se střídají s bažinatými lesy listnatými a s nepřehlednými, bezlesými močály. Bažiny a lesy vytvořily z Polesi oblast, v níž se po tisíciletí udržují zbytky dávné civilisace a malá hustota obyvatelstva seslabuje vlivy okolních, pokročilejších krajů. Proto je Polesi neobyčejně zajímavé po stránce etnografické, poněvadž je to dnes jediné území v Evropě, v němž život obyvatelstva po mnohých stránkách připomíná odborníkovi vývojové stupně vzdělanosti, od nichž nás dělí celá tisíciletí. Polesi již od let čtyřicátých poutá pozornost spisovatelů i etnografů, ale k všestrannému studiu prováděnému podle soustavného plánu vědeckého přikročil teprve roku 1914 prof. Moszyński, ovšem válka přerušila jeho práci a teprve roku 1922 bylo lze pokra-čovati v podrobném zkoumání, které ještě není skončeno. Proto nemohl podali syntetický výklad a přestal na poznámkách přihlížejících k jednotlivým oborům hmotné kultury lidové.