individua mocně působí vlivy sociální. Jednotlivci se dostává od sociální skupiny, s níž je spojen svazky rodovými nebo kmenovými, reální podpory, avšak již pouhá možnost této podpory, přesvědčení, že existuje vnitřní svazek spojující individuum s celkem, naplňují jednotlivce sebedůvěrou a zvyšují jeho síly. Jakmile se tento poměr jednotlivce k celku přenese do oblasti vztahů mezi Individuem a vnějším světem, vzniká v člověku víra, důvěrný vztah k světu vnějšímu, k vesmíru nebo k jeho personifikované příčině a tato víra je síla, z níž nábožensky cítící člověk čerpá nekonečné zásoby energie.

4 P. Saintyves: Sborníky zaklínání a kouzelný c h modliteb. (Les grimaires á oraisons magiques.)

P. Saintyves, který srovnávací badání o lidovém podání obohatil četnými významnými díly, zabývá se ve své stati sborníky, obsahujícími magické recepty, formule zaklínací, modlitby a pod. Jsou to knihy lidové, poněvadž především lid jim přikládá účinnost a hluboký význam. Ovšem jsou to většinou díla vzniklá v prostředí učeném, ale pronikla do vrstev lidových a houževnatě se tam drží. Р. Saintyves rozeznává trojí typ těchto sborníků: 1. Pojednání z oboru přirozené magie. Sborník Grand Albert (Albertus Magnus) je typickou ukázkou této skupiny; jsou to sbírky receptů pro, praktickou potřebu, výklady o připravování léků, o léčivých vlastnostech nerostů, rostlin, zvířat atd. 2. Druhou skupinu tvoří rukověti exorcismu a zaklínání jako na př. Claviculus Salomonis a Kniha papeže Honoria. Jsou to sbírky zaklínacích formulí poučující, jak možno podrobiti vůli zaklínačově duchy zlé i dobré a užiti jejich služeb. 3. Sborníky magických žehnání. Jako typ této skupiny uvádí p. S. Enchiridion Leonis Papae. Jsou to sbírky modliteb a zaklínání, pojatých ve zbožném duchu křesťanském, které pomáhají lidem dosáhnouti vědomostí, majetku, lásky atd.

Jako prototyp sborníků magických formulí uvádí autor pověstné dílo Ars notoria, o němž se zachovaly jen zmínky. Obsahovalo prý téměř výlučně jen vyobrazení různých talis-manů a rozmanitá písmena řecká, hebrejská a latinská v nesrozumitelné směsici. Р. Saintyves našel v zapadlém tekstu kronikářově zprávu k roku 1323, že jistý mnich v opatství Marinie nedaleko Estampes opisoval tyto knihy a prodával je za značnou cenu. Byl upálen, ačkoliv tvrdil, že mu onu knihu vnukla Р. Marie. Středověcí theologové (na př. Tomáš Aquin-ský) tvrdili, že jedině pomoc ďáblova může dodati talismanům a zaklínáním toho druhu kouzelné moci, jiní jako Asteranus a Roger Bacon je pokládali ze bezcenné výmysly, jichž užívají podvodníci, aby z lidí lehkověrných vydírali peníze. V teologické literatuře XIII. století lze najiti četné zmínky o sborníku Ars notoria, ale dílo se nezachovalo a knihy publikované v pozdějších stoletích pod tímto jménem sluší pokládati patrně za napodobení. Р. Saintyves shledal v literatuře XV.^-XVII.