Účast našich národopisců na sjezdu byla sice menší, než se očekávalo, avšak úhrnem lze říci, že právě přítomnost antropologů přinesla po nejedné stránce plodné podněty i národopisu. Znovu se ukázalo, že hlavním úkolem našeho národopisu zůstává nyní soustavné, pronikavé studium hmotné kultury lidové, neboť na tomto poli zbývá ještě mnoho práce. V tom směru nás cizina daleko předstihla. Snad příklad cizích odborníků, kteří s takovým zájmem studovali národopisné bohatství našich krajů, povzbudí mladší pracovníky domácí k usilovnému badání v oblasti hmotné kultury lidové.

*)

Jestliže dotavadní produkce v tomto směru zůstávala většinou v rámci popisů, některé práce poslední doby vystupují již i na širší pole kritického srovnávání a budují podklad 'k dalšímu a hlubšímu studiu o genesi a vývoji lidového obleku. V literatuře nahromadilo se sice od dávných dob mnoho materiálu o jihoslovanských krojích, jak v celkových dílech o Balkáně, tak i v monografiích o jednotlivých oblastech nebo o lidovém umění, ale vcelku oproti jiným odvětvím lidovědy, na př. oproti studiím o jihoslovanském domě nebo o migračních procesech srbského národa, je tento obor málo zpracován. Jednotlivé příspěvky, mnohdy pozoruhodné, jsou přece jen roztříštěné, často úryvkovité a zběžné a neobsahují sdostatek údajů o vývoji obleku, takže nelze z nich dosud sestaviti díla souborného bez mezer. A. Haberlandt ve svých studiích ((Kulturgeschichtliche Beiträge zur Ethnographie von Albanien, Montenegro und. Alt-Serbien, Wien 1917) i F. Nopcsy (Albanien, Bauten, Trachten, Geräte Nordalbaniens, Berlin-Leipzig 1925) pokoušejí se sice zařadit některé součásti balkánských krojů v kulturní a národopisné okruhy, ale neznajíce dokonale slovanských pramenů a sbírek stavějí na materiálu kusém a mnohdy na předpokladech. Zůstává teprve úkolem pro jiho-slovanské etnografy shrnouti různorodou látku, zhodnotit ji a doplnit a přiřadit k proudům kultur, procházejícím Balkánem, podle směrnic vědeckého badání.

V jpoválečných letech obnovena byla činnost na poli národopisu ve (všech směrech, tedy i v oboru krojů. Studiu jejich nedostalo se však. péče dostatečně organisované, takže příspěvky o nich jsou velmi různorodé.

V Srbsku samotném rozmnožil řadu drobných popisů především Српски етнографскк Зборник v oddíle Насел>а српских земальа. — Ale obrácen jsa směrem antropogeografickým, ne-