zdůrazňuje všech stránek lidovědy stejně. Popis obleku bývá zařazován zároveň s obyčeji a dialektem do kapitoly o> „etnografických vlastnostech" lidu, která bývá jen doplňkem studií o terrénu, domě a obyvatelstvu, čímž se stává, že býyvá odbývána nebo opomíjena. Takového rázu jsou i popisy poválečných svazků. Charakterisují lidový oblek sice někdy výstižně a podávají zprávy někdy velmi důležité, ale pro studium přece jen málo podrobné a cena, získaná spolehlivostí a ohledem na terminologii, zmenšována bývá stručností a nedostatkem vyobrazení. Zajímavé údaje se zřetelem k rozdílu oblastí podává Aндpnja jobhhebmh: Црноморско П p и м o p j e и K p a j и н a (Срп. Eth. 36. XXIII. s. 158—161). O něco později informuje týž autor o kroji albánském v Malesii (Cpn. Eth. 36. XXVIII, s. 38 až 40). Méně podrobně popisuje Др. Никола Звонимир Бjeлo-вучиіл: Полуостров Рат (С. Ет. 36. XXIII. s. 212—213). Názornosti postráda Петар Ра^еновиН: Села napoxuje Крньеуше y Босни (C. Et. 36. XXV. s. 183—184). Celkem výstižně charakte-risuje Тома СмильаниН: mmjaqh, Горна Река и Мавровско nojbe (C. Et. 36. XXXV. s. 61—63) a Милан КарановиН: Поунье y bocahckoj K p a j и н и (tamže s. 382—383).

V Chorvatsku, kde nebylo nutno zachytit nejdříve migrační proudy obyvatelstva, bylo věnováno v akademickém Zborníku za národní život i običaje Južnih Slavena poměrně více péče oděvu lidu. Avšak příspěvky o něm jsou zato mnohem řidčí a v posledních letech nevyskytly se vůbec.

Vedle statí, zařazených v rámci celkové monografie, významnější jsou práce samostatné. Z nich na prvém místě třeba, uivésti studii Simy Troj an o vice, Сретечка жупаиі-ьена изумрла ношньа, otištěnou v již dnes vzácném díle Зборник радова посвеНен . jobahy ЦвіииНу поводом тридесетпет-годиші-ьице научног рада од пріиательа и сарадника, Београд 1924, s. 411—427. Trojanovič za svého působení ve Skoplji probadal oblast Sretečské župy na horním toku Lepence na sever od Ljubotena a popsal zevrubně starý oblek jejího obyvatelstva, který poskytuje po mnohé stránce závažné doklady pro dějiny srbských krojů pro svůj starobylý ráz a pro. svou polohu na přechodu mezi pomoravskými kraji a staro srbskými. Vedle jiných součástí zasluhuje obzvláštní pozornosti vzácný úbor nevěsty, bohaté pokrytí hlavy helmicového, do rohu vybíhajícího typu s ozdobnou deskou nad temenem („krst", „kita"), s penízovými pruhy, halícími šíji, a s bohatě vyšitým „prevesení", splývajícím po zádech. V jednotlivostech souvisí se* slavnostními úbory jiných krajů, ale ve svém celku je jedinečný. Popis Trojanoviéův je tím vzácnější, že je dnes jediným jeho dokladem, neboť ve sretečské župě úbor zanikl a z bělehradského národopisného musea se za války jediný exemplář ztratil. Jako všechny práce Trojanoviéovy vyznačuje-.- zejména tuto názornost a důkladnost odborníka a ohled k (přesnému názvosloví. Ale vedle toho- předností její jo, že se autor ne-spo-