učném slovníku Narodna enciklopedija, který vychází od roku 1925 v Bělehradě za redakce prof. Stanojeviée.

Ode všech těchto prací liší se svým rázem stať prof. T i h. R. D j o r d j e v i ć e o kroji ve starém srbském knížectví za vlády Miloše Obrenovice. V jeho výstižném a obsažném díle Из Cpöitje кнеза M и л o ш a (Београд L, 1922, IL, 1925) sneseno je s velikou, pílí a s rozhledem množství dat ze státního archivu i z literatury o Srbsku doby Milošovy a s hlubokou perspektivou je vykreslen všestranný obraz kulturních i hmotných poměrů. Kapitola o oděvu (Ношіьа. str. 53—73), v celku méně detailní než na př. kapitoly o osídlení, poskytuje přehled o obleku selském, městském i stavovském a po jeho zanikání. Není však myšlena jako studie o vývoji kroje, nýbrž jen jako doplnění celkového obrazu o době Milošově, mimo to • je ve svém rozsahu již předem omezena rámcem knihy. Proto je založena jen na zprávách archivních a na tehdejší literatuře, nikoli na studiu musejního materiálu nebo na srovnávacím studiu srbských krojů a jejich změn v době před Milošem, a po něm. Proto také nemůžeme hledati v ní zmínky O' všech součástkách oděvu a veškeré terminologie, tím méně vysvětlení ke všem otázkám o jejich souvislosti. Ačkoli ve vydání svých archivních pramenů zaraďuje autor na př. dopisy kněžny Ljubice o zhotovení fistanu, škurteljky a pod., nenajdeme jich v popise, ani selské ženské kondje, o které i Mili-čevič uvádí tolik rozmanitostí a pod. Nehledíc k tomu jsou však zprávy vybrány tak, že charakterisují tehdejší oblek výborně a pro osvětlení doby jsou výstižné.

Kromě této syntesy vydal Djordjevié i pramennou část svého díla — Архивска rpaija за занате и еснафе y Cpöiijii од другог устанка до еснафске уредбе 1847 године — své výpisky ze státního archivu. (Срп. Етн. 36. XXXIII.) V různých dopisech, nařízeních i žádostech možno je nalézti i údaje pro studium kroje užitečné.

K článkům sběratelského rázu, čerpajícím látku z autopsie, přistupuj e ještě stručný popis Женската носия въ Галич-никъ (Дебърско) od L. M. (Miletiče) v bulharském propagačním časopise Македонски Преглед II. 1926, str. 103—106, prosté to zápisky z cesty.

Na poněkud širším základě staví článek Mileny D. Lapčevičové, Косовски сеоски везѵ památníku Скогиь e и Ji/жна C p б и j a. (Гласник професорског друштва V., 1925, str. 208—216.) Je to ukázka z obsažnějšího materiálu, sebraného na Kosově poli a doplněného studiem sbírek národopisného musea v Bělehradě. Přináší údaje o vzácných výšivkách ženských košil a jejich vzorech a technikách, které dotud nebyly publikovány, ale je příliš drobný a vzhledem k tomu, že není připojen ani jeden náčrt, málo názorný. Ve své srovnávací části potřeboval by také opory o hlubší studium orna-