str. 269
Karpatoruské příspěvky.
Milován Gavazzi
Lidová kultura celého severního a západního, opravdu slovanského území Karpat byla sice svého času studována se zvláštním zájmem a pozorností, což přineslo vědě v jednotlivých případech drahocenný materiál, ale studium toto nezasáhlo ani do všech krajin a větví lidu tohoto teritoria, ani do veškerých jevů lidové kultury a života stejnou měrou. Zatím co východní větev karpatských Malorusů (Huculové) byla po etnografické stránce hojněji a pečlivěji studována a v pracích, na př. Šuchevyčových a Kaindlových byl sebrán materiál velmi cenný, jiné části tohoto lidu zůstaly daleko- za nimi, aspoň pokud se týče publikovaného materiálu, ačkoliv ani tu snahy nechyběly. (Srv. na př. bohaté materialle, sebrané výpravou uspořádanou roku 1905 ze Lvova do území „Bojků" haličských, žijících na sever od karpatských hřebenů). Na druhé straně téměř všeobecný zjev, že poměrně více zájmu a pozornosti bylo věnováno výtvorům kultury duchové, vedl i zde k částečnému anebo i úplnému zanedbávání kultury hmotné. Z těchto důvodů jest tedy úkolem další národopisné práce doplňovati doposud vykonanou práci a sebrané mate-rialie o karpatských Malorusech, především vzhledem k mezerám teritoriálním a věcným.
Na základe tohoto stavu byl sbírán a zkoumán také v těchto příspěvcích zpracovaný materiál o části Verchovinců („Bojků") méně národopisně probadané a o jejich nižších sousedech — vesměs usazených v údolí řeky Riky až po její prameny, vlastně až do průsmyku pirislopského, a vedle toho částečně i v sousedním na východ ležícím údolí řeky T e r e b ľ e.1)
Obsahuje jednak určité celky, jednak některé samostatné jednotlivosti hlavně z oboru hmotné kultury a lidové technologie (kromě nepatrných drobností z výtvarů duchovních); zapisován, fotografován, po případě kreslen byl z největší části ve veis-nicích Prislop, Nižnij By stri j a Nižnij Sine vir kromě jednotlivých poznámek z několika jiných
@---------------
1) Příspěvky tyto povstaly z větší části materiálu, sebraného na studijní cestě, kterou jsem konal v dubnu a květnu r. 1926 s kolegou p. Petrem G. Bogatyrevem do Podkarpatské Rusi. Za vzácnou podporu a doporučení, jimiž této cestě dopomohly především Česká akademie pro vědy, sloves n ost a umění a ministerstvo školství a národní osvěty (přičiněním p. rady J. iŕlderky a p. dra D. Prohasky), dále Slovanský seminář Karlovy university v Praze (přičiněním p. prof. M. Murka), Presidium školského oddílu civil, správy Podkarpatské Rusi v Užhorode (školní referent p. Šime k), kromě toho zvláště pp. ředitelé a učitelé místních škol občanských — zavázán jsem upřímnou vděčností.
|