zatím co podél celé této nálevkovité sítě vedena je dlouhá tyč — držadlo (r u d ý n a neb v ô r y e n k a N. B., asi 3.5 m délky), připevněné na jejím špičatém konci a uprostřed luku. Kromě těchto užívá se také druhu vrše (játryk N. B. se známou nálevkovitou konstrukcí, zde s jedinou vnitřní nálevkou, se 4 asi obručemi a derou na špičatém konci).

*

Tkalcovské nářadí. Pro výrobu domácích tkaných látek upotřebuje karpatoruský lid jednak lnu a konopí (len P., kolôpn'i N. B.), jednak vlny (vôuna P.); tuto poslední zvláště ve vyšších polohách, kde lid hojně choivá ovce.

Základní úprava surového lnu, konopí a vlny a také další technologický postup shodují se v hlavních rysech se známým způsobem, několikráte již více méně podrobně i ze samého karpatského území popsaným. Proto zde půjde především o nástroje samotné a jejich nomenklaturu vedle některých jiných význačnějších a charakteristických jednotlivostí.

Semeno bývá vybíjeno z hrstí lnu cepem a užíváno k tlačení oleje ve zvláštním lisu. Ke tření lnu slouží -obyčejný typ trdlice (térniča P., t ér H č a Veľatino), k česání vochle (š č e t P.). Přeslice (kúdeľ a P.) bý|vá zpravidla zcela jednoduchá, tyčka to asi 1.5 m dlouhá. Ženy zastrkávají si ji obyčejně za. pás nebo ji drží pod paždím (kdežto dále na východ vyskytuje se čím dále tím častěji přeslice zastrkovaná do díry v lavici neb jinde). Vřeteno (v er et en o P.) se vespod (na začátku předení) zatěžuje obyčejně bramborem [nebo dřevěným přeslenem? P.]. Řidčeji užívá, se zde ku předení kolovratu (německa kúdeľ a Р.), jímž se také sesoukávají niti a sice tím způsobem, že se točí obráceně (F.). To se jinak děje pomocí vřetena. Kromě toho slouží vřeteno k soukání motouzů (m ô t u s P.) z hrubé příze (zvláště z černé pro v o ł ô k y P., šňůry to, jimiž se obtáčejí onuce kolem kotníků a nad nimi). K soukání motouzů lidi užívá také pohyblivého rámce, nasazeného na osu a s ní kdekoliv připevněného (v o z ö k P.). Upředená nit namotává se s vřetene na motovidlo (m o t o-VI1 o P.), hůl s příčkou na jednom a s přiroKenou vidlicí na druhém konci; na motovidle se příze i měří, totiž namotané nitky se počítají tak, že 3 nitky tvoří nejmenší jednotku (č i s-nića P.), 10 těchto jednotek neboli 30 nitek dává pásmo (pásmo P.) a konečně více pásem dává předeno (motôk P. — [neurčitý počet nití]). Po proceduře bílení jednotlivých přaden nadívají se na vij ák (viiánky P.): dvě zkřížené laťky, nasazené uprostřed na ose zvláštního trojnohého stojanu (stolec P.) a otáčející se ve vodorovné poloze; na' konci obou ramen zvi j áček navrtány jsou díry a v nich zastrčeny vertikálně poměrně veliké kolíky (kačky P.). Na-