motaná klubka se schovávají neb se hned příze motá na cívky (ciuka P.) pomocí sukadla (p ö t a k P.).

Tkalcovský stav se skládá z těchto součástí: předně ze dvou spodních postranic (spidńi kol ody P.), u každé z nieb tři stojaté sloupy — prostřední slabší (šerednýi [stupôk] P.) a přední širší (stup ok prědnyi P.) zapuštěny jsou do postranice, která sama vězí v zadním stojanu (stupôkza [n]nyi F.). Přední a střední vyšší sloupy spojují nahoře trámky (po věr š nik, pok r osni ća P.), paralelní se spodními postranicemi. Oba trámky mají řady zářezů, do kterých zapadají a podle potřeby se posouvají příčky (beg ary P.), nesoucí bidla a brda. Zadní nízký stojan spojuje se středním zvláštní širší lišta (pripuščáunik [š č a ľ-] P.) s několika většími zářezy (viz dále).15) S horních příček visí na mo to úzech skřipky (k ä č i [ľ] ć a f. sg. P.), na nich brda (nič i 1 n i ća f. sg. P.), k nimž jsou zespodu navázány opět motouzy podnožek (lap k ý P.). Paprsek (běrdo P.) je vsazen mezi dva vodorovné trámečky (n ä b i u k y P.) s vyhloubeným pro paprsek žlábkem.

Osnova se snová jednak na vertikálním snovadlu, obracejícím se kolem osy, jednak na větším dřevěném rámci se hřeby v postranních lištách.

Osnova, namotaná na zadním válci (vorotilo P.), napíná se zde pomocí dlouhé tyčky (p ä 1 i ć a P.), zastrčené do díry v hlavě tohoto nájvoje vedle jeho ložiska v zadním stojanu. Před brdy vpletieno je do ní nejprve několik činek (cépký F.), potom procházejí niti brdem, ve kterém je pravidelně navlečeno do každého očka po jedné nitce, a 2 až 3 mezi jednotlivými nítěnkami. Tyto nítěnky (název pro celek, t. j. očko a [obě] petlice [horní a] dolní, je kobyla P.), bývají vázány na zvláštním prkénku (d ô š k a P.) a hotové upevněny na dvou tyčkách (cépký P.). Paprsek sestává z dreveného rámce, t. j. dvou podélných hůlek (p ä li c y P.) a djvou postranních (p o k r ä i n i c i P.) a ze řady trstených zubů (trošty) sevřených mezi rozštěpenými hůlkami podélnými. Mezi dvěma zuby pravidelně procházejí 3 nitky osnovy. Do brda a paprsku navlékány jsou nitky (nabiraine P.) obyčejně pomocí jakéhokoliv vhodného nože. Při této práci nejsou bez zajímavosti zvláště dvě technologické drobnosti (zajímavé také svými dalšími slovanskými paralelami), totiž dvě chyby, jež se stávají při tomto provlékání nití a jež zanechávají v hotové tkanině stopy: jedna spočívá v tom, že se nedopatřením navlekou dvě (ba někdy i tři) nitky do- jednoho očka brda místo jediné, a následkem toho octnou se i v jedné mezeře mezi zuby paprsku 4 niti pohromadě místo tří — ta se nazývá ple skáči (F., nitky „pléščut s a"). Druhá chyba vznikne,