Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 16

птушка (ib. 74, č. 40). Прауду кажуць, что без лиха нема и дабра. (ib. 80, č. 44). Тагды назнали людзи, што гдзѣ багатство, там щасця немаш, што багатыр ат багатства гине (ib. 183, č. 50).

Baczysz, z Boham ni možno nigdy spraciulacsie, bo chto z Boham stavicsie, to kyoždamu hetak (Federow. II. 128 č. 90). Ot jak i ad šmierci ni muožno adpraszyvacsie: u katoru poru choczá, to niechaj, u tuju biere (ib. 133 č. 102). Ot jak zajmaésie z niczystaju silaju (ib. 160 č. 132). Nikoli nivarto byč skupomu, bo skupomu i Buoh ni dapa-mahaje (ib: 163 č. 137). Zausiudy lichim taki kaniec bývaje (ib. 176 č. 160). Ot ni třeba druhich palochac, bo chto palochaje, taho chuczej nastraszyc (ib. 210 č. 192). Ot jak zaklad na licho vyvioy (ib. 211 č. 193). Ot tabie majesz, da czeho zazdrašc daviela (223 č. 211). Ot jak byvaja. zazdrosnamu (ib. 226 č. 213). Ale i na pjanicau jest kara (227 č. 215). Ot jak czort lucaja na ludsku duszu (ib. 235 č. 228). Ot i prisluha czortava. Tak ni znajuczy czálavieka, to Hepsz jeho zdaluok abyšci (ib. 235 č. 230). Ot prandu ludzi kažuc: ni vier žancy u doma, a kabyli u darozi (ib. III. 26 č. 64). Ot jak Buh káraje tych, co prisiahu lomiac (ib. č.63). Ot jak za licho licham adplaczáno ib. 27 č. 65).

Издауна v свѣти рѣчь вядетца, што глупыму усё даетца. (Добров. 501, Č. 16).

Dodáno přísloví: b'ez Boha ňi do paroha, a z Bohom chož za moro (Klich 19, 48), paslovica havoryese: holy ieg b'ič, a uostry iek meč (ib. 46). Ni kapaj pat lťim jamy, bu sam uvališse ((ib. 41).

Zakončení povídky se konstatuje prostě stejně jako ve velkoruských pohádkách. V poh. ze smolen, gub.: Сказка уся, и расказывать нильзя (Добровольскій 100, č. 40) Pod. ib. 556, č.*24., 585, č. 28., 619, č. 34; Сказки уся, и рассказыватъ далій нильзя (ib. 433, č. 7). Pod. Romanov-VI. 360, ě. 40. Pod. ib. III 360, č. 64 (dodáno: кончилася.)

Jsou také ještě jiné rýmované závěrečné formulky, pod. jako ve velkoruských: Жиу сабѣ царъ и царица, и була у них на двурэ кры-ница, a у крыницы курэц — муюй казцы кунец (Romanov III, 92, č. 12.) И я там была, видзѣла там лазьню, у лазьни корыто, у корыцы корец —■ моей басни конец (ib. 59, č. 5).

Bývají ještě jiné rýmovačky. Пасѣіу мужик ayca, и басня мая уся (Dobrovol. 393, č. 29) pod. ib. 510, č. 17. Pod.: Я купіу y вод-ного мужика оуся — и эта сказка уся (Шейн 117, č. 55 z mohilev. gub.) Збаю байку об лося — вот и байка уся (ib. 269, č. 128).

Jiné ještě rýmované zakončení je v pov. ze smolen, gub.: A при емерти их астауся я, мудрец; a када умру, всяку расказу канец (Добровол. 660, č. 7).

Jsou také zcela jednoduché závěry, prostě se konstatuje konec povídky: Ha гэтом и моей басни конец (Шенн 332, č. 174). Ha тым и казцы конец. (Романов III, 387, ё. 9). И муюй казцы кунец (ib.. 403, ě. 16). И казцы гэтой конец (ib. VI. 485, č. 53) už o ii bašni kaniec, i ia tam byla atd. (Klich 156.)

Nebo také jinak: Bot моя ii казка уся (Romanov III. 400, č. 14). Bot, и казка уся (ib. 417, č. 20a) nebo jednoduše: ušo (Klich 96) uša (129.)

(Pokračování příště.).


Předchozí   Následující