Příspěvky k dějinám českého národopisu.

@P @I.

Připravuje soustavné dílo o dějinách našeho národopisu všímám si uvah o národopise slovanském v naši literatuře, jakož i českých překladů lidových písní slovanských. Podávám výňatek ze svých prací, přihlížející к překladům lidových písní ukrajinských od let padesátých až do r. 1874, kdy Fr. Vymazal vydal důležité dílo „Slovanská poezije."1)

1.

Nástin Štúrův („O národních, písních a pověstech plemen slovanských") vysoko vynikal nad zlomkovité práce starší svým filosofickým základem a syntetickým pojetím látky. Soudobá kritika se jím nezabývala, jak by byl zasloužil, ale poněvadž vyšel v Novočeské bibliotéce, rozšířil se v oblasti československé a v překladech srbském i ruském také po jiných územích slovanských.2) V letech padesátých se české studie o národopise ukrajinském vyvíjejí směrem v podstatě trojím: zprávy o lidu, hlavně o dějinném významu kozáctva doplňují obrazy cestopisné, kromě toho pak oživené badání mytologické hojně těží ■z podání lidového. Slabým ohlasem volných projevů politických z doby revoluční svobody tiskové je krátký článek „Národ Russínův" (sic) v Slovenských Novinách 1850 č. 54. Předeslav stručný popis sídel autor připojuje poznámky kul-turně-historieké a politické. „Rusíni" jsou samostatný slovanský národ, „jak od Russův (Velko-Russův) (sic) tak i od Poláků rozdílný". Prý „někteří, ve svú politickú múdrosť zamilovaní, zvláště .frankfurtsko-němečtí mudrlanti, jakýmsi nedozřelým vtipem o grófovi Stadiónoví, bývalém ministrovi rozprávali, že on vynaleznul (!) národ Rusínův; tím ale jen historické známosti své testimonium paupertatis vydali." Tyto názory autor