str. 24
desátých naše časopisy zpestřují svůj program příspěvky toho-druhu — na př. Světozor, Koleda (počala vycházeti r. 1876) a j. — které však pojetím i zpracováním se hlásí к údobí přechodnímu. Erben chtěl dospěti podrobným rozborem lidového podání к soustavnému bájesloví, těmto autorům však šlo jen. o to, pobaviti čtenářstvo. Ještě Sobotkovy črty ve Květech a j. byly pouze průpravou к soubornému dílu „Rostlinstvo v národním podání slovanském" — z mladších vrstevníků rozsáhlejšího díla nevytvořil nikdo. Psali folkloristické feuilletony střídajíce nehluboké výklady s úryvky písní, beletristické črty, v nichž snaha o vtipnou pointu nebo žertovný obrat potlačuje zájem ryze naukový, drobné monografie úzkého obzoru a slabě prostřední úrovně vědecké.
Nastala důležitá krise v srovnávací mytologii. Stoupenci teorie migrační, G. Paris, R. Kohler, A. Veselovskij, V. Jagié, M. Drahomanov a j. podnikají rozsáhlou revisi lidového podání, zjišťují jeho literární předlohy a obracejí také mytologii na nové dráhy.11)
Tento kritický proud zasáhl Čechy až později, koncem leť osmdesátých a projevil se především velikým bojem o Rukopisy. V mytologii teprve Machalův „Nákres slovanského bájesloví" (1891) se stal východiskem nového badání. To byly důsledky re-visionistického směru, ale příznaky obratu lze pozorovati již v době, kterou se končí náš přehled.
Jeví-li se v badání o bájesloví po nadějném vzestupu údobí Erbenova jakási ochablost, pozorujeme v národopisných studiích o lidové poesii ukrajinské podstatný pokrok. Příčiny byly několikeré. V letech šedesátých po desetiletém potlačování znovu mocně oživla myšlenka slovanské vzájemnosti, časopisy — na př. Květy — v části textové i obrazové bedlivě sledují všecky oblasti slovanského světa a veliká diskuse o problému národnosti v umění, v níž mladý Neruda dobyl skvělého vítězství, obracela pozornost také na lidové podání a literatury národů slovanských. Pokud jde o věci ukrajinské nutno dodati, že vedle oněch příčin všeobecných podstatně působilo také povstání polské r. 1863, jehož důsledkem byl jednak významný spor o naše vztahy к Rusku, jednak oživení zájmu o složitou otázku ukrajinskou. Také Poláci se v předvečer povstání počali usilovněji zabývati literatúrou a minulostí národa, na jehož stanovisku značnou měrou závisel úspěch jejich dalekosáhlých záměrů.12) Téměř současně vycházejí také u nás stati J. Per-
11) U nás ohlasem nového směru byly především znamenité stati J. Ge-bauera: „O metaforických obrazech básnictví národního, zvláště slovanského" (Listy íilol. 1. 1874); „O začátcích, v jakých si libují národní písně, zvláště slovanské" (tamtéž II. 1875) a zejména výborný rozbor moravské balady „Tři dcery" (tarnt. 1875) zjišťující vztah lidové písně fc pověsti o císaři Theodosiovi, která byla též základem pověsti o Learovi. Ovšem na shodu moravské balady s Learem upoizórnil již dříve F. Th. Bratránek, ve studii „Das mährische Volkslied". (Oesterr. Revue. III. 1865.)
12) Srovn. na př. práce L. Sowiňského; stati T. T. Ježe a j.
