wоlfa, založené na důkladném studiu hlavně pramenů ruských (Kostomarova, Kuliše a j.).

První stať věnovanou Ukrajině J. Perwolf otiskl jako devatenáctiletý student v Lumíru (1860 str. 1096 nsl.). Chtěl objasniti „Historické dumy apísně národumaloruskéh o" v rámci dějin ukrajinských, zejména kozáckych. „Mnohým" — poznamenal na str. 1120 — „se budou tyto poznámky z dá ti tuze (a snad nad míru) obšírnými; kdož však pováží, v jak slabém stavu jest u nás historiografie slovanská vůbec, takže nelze к žádnému dílu v domácím jazyku sepsanému co pramenu uká-zati, nezazlí mi proto. U nás možno dříve dopíditi se zpráv, jaké se sběhly před tisíci lety v království africkém TombuktU anebo i na jakých nádobách králové babylonští neb assyrští jídali než o vážné tragedii, jaká se dála před 200 lety na jižné (sic) Rusi, nemluvě' ani o dobách dřívějších, téměř úplně mlhou nevědomostí pokrytých." Je pravda, že právě o dumách, o tomto nejráizovitějším druhu ukrajinské poesie, do té doby nebylo u nás zpráv soustavných. Štúr je stručně ocenil, připojil ukázku, ale v ostatních studiích před ním i po něm najdeme o dumách jen jako mimochodem poznámky bez podrobnějších dokladů. Perwolf svou stať založil svědomitě. Zná všeGky sbírky od Cer-televa po Kulise, zná díla historická o Ukrajině od Engla po Kostomarova, rozpravu Gogolovu o maloruských písních atd. Ze starších prací českých uvádí jen Štúra13) a stať ve Vlastimilu 1840 IV. („Národní zpěvy Záporožských kozáků"), zato se dovolává knihy paní Robinsonové (Talvj) a disertace Bodjan-ského. Z Bodjanského přejal mnoho, nejen tam, kde jeho práci uvádí, ale i jinde najdeme celé odstavce, jež volně parafrasují slova Bodjanského nebo aspoň přejímají jeho myšlenky.14) Nepřestal však na tomto prameni, který právě o dumách podává málo, nýbrž z novějších pramenů sestavil přehledný popis doplněný poznámkami historickými. Shrnuje charakteristické rysy dum Perwolf je dobře rozlišuje od písní, ale mylně soudí, že dumy povstaly z písní: Zpěvák neznaje dobře textu často prý přidával slova i verše, tím se koncisní forma písní uvolnila a vznikly nepravidelné verše dumy, blížící se často rýmované prose. O písních historických správně vykládá, že se od dum liší jen formou majíce obsah č^sto obdobný. Souborná charakteristika ukrajinských písní založená hlavně na knížce Bodjanského, těží také z Grabowského (Literatura a krytyka), z Gogola (stať o malor. písních vyšla v Žurn. min. národ, prosv. 1834), zmi-