utištěný lid nikdy není s to, aby stal se národem, to jest napsali na korouhev: jako bylo od počátku, tak budiž na věky věkův.."

V našich časopisech se zájem o poesii ukrajinskou vracel к starším tradicím a soustřeďoval se zase více na otázky čistě umělecké nebo odborně vědecké (bájeslovné).25)

Ve Květech (1865 str. 105 nsl.) P. Sobotka otiskl „Ukázky z prostonárodního básnictví jiho-r u s k é h o", překlad pěti významných skladeb ze sborníku Kulisová, totiž úchvatnou dumu o útěku tří bratří z Azova, kterou (v původním znění) pojal do svého díla Štúr, dále dumu o sestře a bratru, o smrti kozáka banduristy, o bouři na Černém moři a o kozáčkem živobytí. Nepřipojil poznámek, ale básnická krása skladeb mluvila sama za sebe. Také Jan Gebauer, který ее v těch dobách horlivě zabýval mytologií, podal překlad ze sbírky Kulisový. Ve Květech (1867 261 nsl.) uveřejnil ve stati „D v ě staroruské písně" překlad padělané dumy „О морскомъ похода старшаго князя язычника въ Христ1янскую Землю", která pochází z dílny pověstného A. Šišackého Iljiče. Gebauer neznaje původu padělku přeložil dumu jako ukázku starobylého podání, důležitého zejména po stránce mytologické.28)

Kdežto Sobotka a Gebauer přestali na překladech jednotlivých písní, Jaroslav Göll postoupil k výboru rozsáhlejšímu ve znamenité causerii „O národní poesii ukrajinské" (Květy 1868 str. 194 nsl.)27)

S jemným vkusem básnickým si Göll zvolil působivý rámec pro své ukázky: stepní přírodu.

Rychlá trojka nás veze širou stepí pokrytou jarními květy — zdá se, že zelené moře jest pusté a osamělé, ale vnímavějšímu pozorovateli záhy se jeví krajem velmi živým. „Tabuny" koní, ptactvo skryté v buřanu a bodláčí, ve vzduchu roje hmyzu, vysoko na nebi orli a několik supů — kypí životem step a jen mohyla nehybně stojí jako svědek dávných bojů a ponuré slávy.

Tušíme, že barvy, jimiž český umělec maluje stepní krásu, propůjčili mu polští a ruští romantikové; náladové obrazy čuma-ckého ležení, plavby přes Dněpr, portrét starce-banduristy, seskupením detailů i koloritem připomínají Zaleského, W. Pola a kouzelné féerie tvůrce Beniowského, který z básníků polských snad nejhlouběji pochopil duši stepní přírody. A přece podstatný rys dělí Čecha od umělců polských. Zadívejme se pozorněji na genrové obrázky, jimiž oživuje krajinu: na př. improvisovaná